Zdroj Youtube
Co to bylo za záhadnou technologii z Tibetu umožňující přenos video signálu na dálku. Proč byly vybrány děti nacistických pohlavárů pro natáčení videí z života a dění kolem nich? Bylo tímto důvodem zasílání zpráv pomocí malých špionů, kteří nic netušili, do tibetské Lhasy?
O čem to psala Helha Goebbellsová, co to bylo za tajemnou trubičku s okem? Kterou jde nepozorovaně natáčet video a její pomocí i komunikovat. Kam se ztratila tato technologie? Byla to přenosná videokamera s přenosem informací. Na tu dobu to byla dosti nepředstavitelná věc. A kdo byl tajemny sáhib, který dal dítěti jednomu z velitelů třetí říše takový záhadný dárek?
Tato technologie vyděsila i tehdejší tajné služby, které začaly hledat archivní dokumenty, ve kterých by našly zmínky o nějakých kouzelných trubičkách.
Došlo se k názoru, že jde o kompaktní a efektivní, na tu dobu neobvyklý televizní přístroj. Převládal názor, že jde spíše o mystiku než zdravý rozum.
Byla to trubička s okem, nějaký technologický přístroj, který umožnuje předávat video informace na dálku. Něco jako moderní mobilní telefon. Byl tímto nad třetí říší někým proveden experiment? Byli to nějací ochránci starodávných znalostí? Aby zjistili do jaké míry může třetí říše tyto technologie realizovat?
Vedoucí expedice do Tibetu Ernst Scheffer z projektu ahnenerbe do Německa v roce 1938 přivezl „trbičky“, podobné videokamerám, které se u nás používaly před patnácti až dvaceti lety. Proč zástupci Tibetu předali trubičky – zdroj špičkových technologií, které umožnovaly přenášet videosignál na dálku, právě dětem z rodin ve vedení třetí říše? Proč nepředali trubičky někomu, kdo ví, co má natáčet. Děti tímto způsobem dělaly sociální průzkum pro Tibet.
Jsou často zmiňovány hry s trubičkami s kouzelným okem, děti se rozhodly natočit film o místní buňce německého svazu mládeže, natáčely tajně a současně spolu mluvily aby koordinovaly činnosti. Trubičky byly tak malé, že se ukázalo, že je lze schovat do rukávu. Děti natáčely všechno, ale hlavně vlastenecké akce. Pochody, hymny, sportovní hry a soutěže. Dětem velitelů to připadalo směšné, ale dlouho jim nedovolili aby se zabývali tímto druhem tvůrčí činnosti. Tento experiment měl podivný konec, stejně podivný jako byla technologie natáčení, možná až mystická. Popsat činnost tohoto přístroje se nikdo nikdy nepokusil, kromě samotného Scheffera.
Scheffer píše, že měly takové kukátko pulzující na konci. Svítilo buď žlutým, modrým , zeleným nebo červeným světlem. Záviselo to na tom jestli se natáčelo zblízka nebo jestli se natáčel daleký panoramatický snímek.
Trubičky nikam nezmizely, jen tento experiment jednoduše skončil. Ovšem o tajemných trubičkách se ale nikde nedovíte.
