Kámen slunce (španělsky: Piedra del Sol) je jednou z nejstarších památek aztécké kultury, která se datuje kolem roku 1479. Po španělském dobytí Mexika byl tento monolitický čedičový disk pohřben pod zemí, kde zůstal skrytý až do 17. prosince 1790, když byl nalezen v centru Mexico City.
Poblíž obce Klobuky na Slánsku stojí největší český menhir, známý pod jménem Zkamenělý pastýř. Váže se k němu pověst – při každém zvonění v klobuckém kostele postoupí o jeden krok blíže ke kostelu; až tam dojde, nastane konec světa. Menhir je znám i pod dalšími názvy – Kamenný muž, Zkamenělec či Zkamenělý slouha.
V plynoucím roce dvoutisícímdesátém se chystáme oslavit devítistédesáté výročí založení obce Turska.
Jak máme vlastně této větě rozumět? Samozřejmě tak, jak je myšlena historiky, tedy, že před devítistydeseti lety byla učiněna první nám známá písemná zmínka o naší obci. Ale co bylo před tím?
Velké území Čech, Moravy a Bavorska je nazýváno v letopisech antického Říma Bohemií. Z tohoto názvu neomylně cítíme podobnost se slovem Bójové. Bójové byli velkým keltským kmenem, jehož kultura patrně vyrostla z místních pravěkých tradic.
Samotné Tursko leží na rozmezí dvou významných archeologických lokalit, kultury knovízské a kultury únětické. Můžeme se právem domnívat, že člověk vzhledem a myšlením již souznějící plně s námi se zde mohl objevit někdy před čtyřiceti tisíci lety (homo sapiens kromaňonského typu).