Publikováno

Tugtupit

Tugtupit
Je kámen integrace, propojuje soucitné srdce s osvícenou myslí a ukotvuje ve světě bezpodmínečnou lásku. Učí síle sebelásky – bez níž si nelze vážit sebe ani ostatních, dávat či přijímat lásku. Je nesmírně mírumilovný kámen spojený s růžovým plamenem čisté lásky. Na slunci při dopadu fotonů nebo při kontaktu s pokožkou jeho bílá nebo bledě růžová barva ztmavne až na karmínovou. Pod UV světlem zářivě červeně světélkuje.

Pokračování textu Tugtupit

Publikováno

Partnerský vztah duší s velkým vibračním rozdílem

Kdo by neznal pohádku O princezně se zlatou hvězdou na čele. Pro naše účely je přímo dokonalým ilustračním materiálem. Krásná dívka s ušlechtilou duší a laskavým srdcem.  Navíc ne náhodou princezna.  A aby nebylo pochyb, že se jedná o duši skutečně výjimečnou, je ještě navíc označena zlatou hvězdou na čele. Dokonalý symbol zářivé, čisté, ušlechtilé a láskyplné duše. Svými vysokými vibracemi oblažuje lidi ve svém okolí, přitahuje a fascinuje.  V původní verzi od Boženy Němcové tak vzbudí touhu ve svém otci, který si ji chce vzít za ženu, protože mu silně připomíná její předčasně zesnulou matku. Ve filmové podobě po ní zatouží král Kazisvět. V obou případech se jedná o muže s nízkými vibracemi, kteří touží mít její energii jen pro sebe, touží ji vlastnit. Princezna je naštěstí duší vědomou, následuje své srdce a má sílu se zachránit.

Pokračování textu Partnerský vztah duší s velkým vibračním rozdílem

Publikováno

Čas je energie

Čas je energie a jako každá energie, se i čas může zkon- centrovat (stlačení času) a rozložit (prodloužení času), po čemž sestrojil Komprese času zakřivené plochy (zrcadla), které mohou
reálně stlačovat čas.
„Možná, že Sambala vytvořila tam, ve Městě Bohů, obrovská zrcadla, schopná stlačovat čas a zkracovat délku života biologických objektů na Zemi včetně lidí?“ napadlo mě tehdy. „Možná, že je brzy uvidíme!“
Pochybnosti, které se na mne v tu chvíli vychrlily, začaly plést tuto myšlenku a nakonec vedly k tomu, že jsem si řekl sám pro sebe:

Pokračování textu Čas je energie

Publikováno

Geometrie

Nyní, kdy žijeme v podmínkách izolace od Světa myšlenek, jsme do té či oné míry sami. Naše děti jsou nuceny se učit podle slabikáře všechna písmena a celá překrásná dětská léta prosedět ve školní lavici. Celé období mládí se také stále učíme, učíme a učíme. Potom z nás jsou mladí specialisté a v této roli setrváváme také mnoho let. Pouze kolem čtyřicítky se začínáme cítit v rozmachu sil (ve smyslu – v rozmachu znalostí), ale…rychle uteče ještě dvacet let a v šedesátce nás pošlou do důchodu a naznačují nám, že tvůj život, drahý, se chýlí ke konci a nazývají to zaslouženým odpočinkem. Proč je tak krátké produktivní období života člověka‘? Proč tak dlouho trvá dětství a mládí, plné biflování? Proč už tak krátký život se ještě k tomu komplikuje četnými nemocemi?

Pokračování textu Geometrie

Publikováno

Tepafon

Již kolen 30tych let, se používal na přenos myšlenek přístroj, zvaný tepafon, dokazal vyvolat do nekolika dní smrt a používali ho tajná lóže. Nasměrovali na někoho tok zlych myšlenek a hotovo.

Byl objeven teleportační přenos informace o poškození lidského spermatu vlivem působení speciálního přístroje.
Projevilo se to tak, že majiteli spermatu a celému jeho genetickému příbuzenstvu, žijícímu na území Ruska a Ukrajiny, se okamžitě zvýšila teplota do 41 °C.“ Petr GarJajeV 9 Georgij TertyŠnyj

Pokračování textu Tepafon

Publikováno

Pravidlo sté opice

Pravidlo sté opice. Podstata je taková. Na ostrově Košima v Japonsku přebývala kolonie opic. Vědci jim dávali sladké brambory (batáty), rozhazovali je po písku. Opicím se batáty líbily, ale nelíbil se jim písek a špína v nich. Opice Imo objevila, že tento problém lze vyřešit tím, že bramboru umyje. Naučila to trojici jiných opic. Brzy myly batáty i další opice. Potom najednou, když počet opic, které to dělaly na ostrově Košima, dosáhl kritického množství (což vědci podmíněně určili jako sto), všechny opice na tomto ostrově začaly mýt batáty bez jakéhokoliv vnějšího podnětu. Ale nejzajímavější bylo, že současně začaly batáty umývat všechny opice na sousedních ostrovech.“

Publikováno

Apollónios z Tyany,

 

Ottův slovník naučný

Apollónios: A. z Tyany (I. stol. po Kr.), filosof novopythagorský, náboženský reformátor a divotvůrce. Kolem roku 220 po Kr. ku přání císařovny Julie Domny napsal rhétór Filostratos životopis jeho, vyzdobený mnohými bájemi, legendami, divy a smyšlénkami. Hieroklés ve stol. IV. použil tohoto spisu Filostratova, aby život a činy Apollóniovy postavil naproti vypravování evangelií a zvláště osobě Kristově.

Pokračování textu Apollónios z Tyany,

Publikováno

Atlantská a Lemurská epocha dle Rudolfa Steinera

Milý přátelé, přinášíme vám citaci ze souhrnného příspěvku k tématice původních zemských civilizací, jak jej ze Steinerova díla Z Kroniky Akáša sestavil na svém webu Vojtěch Franče. Celý příspěvek naleznete na jeho webových stránkách. 

 

… 4. Pozemský cyklus. V tomto cyklu se rozvíjí rasa Atlanťanů (tedy lidí v určité fázi vývoje).

Původní Atlantida se podle Steinera nacházela v Indickém oceánu. Atlanťané a jejich vládcové (v jejich „klasické“ epoše) se od dnešních lidí lišili mimořádnou schopností detailní a vše-uchovávající paměti, sepětím s přírodními silami, ale nízkým rozvojem racionálního myšlení. Jejich „technologie“ byly spíše „organické“ (dokázali čerpat např. latentní energii nevypučených semen, zatímco my spíše využíváme energii minerálů, které chemicky rafinujeme: uhlí / ropa). Lépe mohli využívat „životní energie“ a ovládat své fyzické tělo: např. člověk si tedy (externí technologií) nerozdělal oheň, ale „pustil si do těla a kolem něj proud tepla“. Na Zemi tehdy platili jiné fyzikální zákony (či spíše podmínky) než dnes, voda prý byla řidší a vzduch naopak hustší, klima bylo jakoby ustavičně zahaleno mlžným oparem.

Pokračování textu Atlantská a Lemurská epocha dle Rudolfa Steinera

Publikováno

Co znamená posvátné čislo 108

V literatuře jsem o číslu 108 našel hodně zajímavých věcí. Vypadá to, že se používá v některých oblastech vědy jako konstanta. Ruský vědec Sergej Bo- risovič Proskurjakov popsal záhadu čísla 108 velmi podrobně ve své monografii. Tak třeba o matematických zákonitostech stavby egyptských pyramid říká tohle: strana základny Menkowréo- vy pyramidy měří 108 metrů, Che- frénovy- 108><1,08U) metrů.11- rychlost světla ve vakuu – 108xl0l0m/h -hmotnost Slunce – 108xl09t- objem Země – 108xl0l0km3- rychlost pohybu Země kolem Slunce – lOSxlďkm/h- vzdálenost Venuše od Slunce – 108xl0’’km- doba obletu kolem Země po nejstabilnější orbitě – 108 min.“vztah delky lidskeho trupu k delce lebky je 108×10 10 cm.“Je znamo, že počet zrn v buddhistickych nahrdelnicich ma byt 108 a zvony v buddhistickych klašterech maji bit 108 krat,Oba jsme mlčeli a civěli do okna, na němž se zase objevily můry .„Hele,“ přerušil mlčeni Selivěrstov, „vydělime 360, což je kružnice, čislem 108, co vyjde? Tak, tak… Vychazi čislo 3,33. Co by to mohlo znamenat?“„V ruske vladě existovalo před několika lety odděleni jasnovidectvi, ktere vedla jedna žena,“ zavzpominal jsem. „Řikala mi, že zna pradavne n, ktere bylo jine a nerovnalo se 3,14. Neni nakonec 3,33 starobyle ji?“

Publikováno

Čintámaní, který se nachází na Kailasu

Neustále jsme blíž a blíž Važení….
Tehdy jsem Němcům vyprávěl historku o legendárním kameni Čintámaní (tibetský Norbu Rinpočhe), kterou popsal Nikolaj Rerich. Když žil Rerich v Indii, viděl nejedenou za temných nocí záblesky a sloupy světla po celém nebi. Nemohla to být ani polární záře, ani elektrické výboje. Lámové vysvětlili, že toto světlo vychází z divotvorného kamene Čintámaní, který se nachází na Věži Šambaly. Když tento kámen svítí, Věž Šambaly vyzařuje svítivé paprsky.Říká se, že divotvorný kámen Cintámaní přinesl na Zem okřídlený kůň Lung-ta. Tento kámen má vnitřní žár, ale tato radiace působí na lidi blahodárně a směruje jejich myšlenky na něco vznešeného.Kromě hlavního kamene existuje ještě několik jeho fragmentů, které jsou v neviditelném spojení s hlavním kamenem. Jeden z nich popsal podrobněji. Je lesklý a podobá se burskému oříšku. Na kameni jsou vyryty čtyři hieroglyfy, které se nikomu nepodařilo rozluštit. Pověsti říkají, že mnozí vůdci Asie a Evropy vlastnili část kamene Cintámaní, který jim pomáhal řídit lid. Dokonceříkají, že měl Rerich úkol od vládců Šambaly přivézt fragment tohoto kamene z Evropy do Šambaly.Vyprávění udělalo na Němce veliký dojem, tím spíš, že německy znějící příjmení Rerich jim bylo blízké.„V souvislosti s touto legendou,“ poznamenal jsem,„můžeme najít dost podkladů k tomu, abychom mohli předpokládat, že Kailás je Věží Šambaly. Pokud to vezmeme v úvahu, pak se na vrcholu Kailásu nebo poblíž něho musí nacházet hlavní kámen Čintámaní, ze kterého vycházelo tajemné záření, které jste viděli na západní straně. Východní část záření možná vycházela z fragmentu kamene Čintámaní, který se může nacházet orientačně 80 kilometrů východně od tohoto místa.Němci s tím předpokladem souhlasili a začali mluvit o tom, že chtějí na vlastní oči vidět divotvorný kámen a diskutovali o způsobu, jak vystoupit na Kailás nebo aspoň, jak se přemístit na východ od tohoto místa a najít fragment kamene. Brzy však duchovní počátek, přítomný i v těchto poutnících z bohaté a slušné země, nabyl převahy a nějak lehce a důstojně souhlasili s tím, že i možnost uvidět posvátnou horu, na jejímž vrcholu se zřejmě nachází divotvorný kámen Čintámaní, je už obrovské štěstí, jaké je dopřáno pouze vyvoleným. Tito Němci s ošlehanými tvářemi a oloupanými nosy měli dostatečný stupeň šlechetnosti, aby odhodili evropský patos a z celého srdce přijali pro ně cizí svatyně Tibetu. V jejich očích bylo vidět, že už Tibet milují