Experiment prováděný pomocí rozptylu neutronů a následných výpočtů ukázal, že voda může být delokalizovaná, molekuly se nacházejí „na více místech najednou“. Je to poprvé, kdy bylo podobné chování vyplývající z kvantové mechaniky zaznamenáno u objektu této velikosti – dosud se delokalizace tohoto typu podařilo demonstrovat pouze u atomů vodíku.
Pokračování textu Voda má kvantové vlastnosti
Lucas van Falkenborch. Zima 1595
Začněme tím, co je jasné: historie lidstva má své místo na planetě Země. A životní podmínky na této planetě určují mnohé z toho, co člověk může nebo nemůže, a stejně tak lidstvo. Jednou z těchto důležitých podmínek je klima Země a jejích regionů. Lidé se pyšní tím, že se naučili přizpůsobit jakémukoli klimatu, od rovníkového po polární. Přiznat, že historie lidstva může záviset i na klimatických výkyvech, se zdálo být po dlouhou dobu téměř ponižující. V 70. a pozdějších letech však tuto otázku nastolila akumulace statistických informací a vývoj přírodních věd ve studiu klimatických procesů. Dnes můžeme tvrdit, že za posledních několik tisíc let se klima planety jako celku a jejích jednotlivých regionů (zejména Evropy) výrazně měnilo. Lidé středověku měli úplně jiné představy o normálním počasí a měnících se ročních obdobích než jejich dědici v 17. a 18. století. To určovalo povahu každodenního života, a tedy i základ pro jakékoli historické procesy. Bylo by příliš odvážné říci, že průběh historie je řízen zimními a letními maximálními a minimálními teplotami, ale skutečnost, že klimatické změny zanechávají své stopy v historii, je zcela zřejmá.
Pokračování textu Historie a klimatické změny
Přesně 19. ledna po páté hodině odpoledne bude veškerá voda v otevřených zdrojích získávat následující vlastnosti: stává se bezbarvá, získává sladkou chuť, kyselost se změní a stane se v rozmezí 8,4 – 10,5 pH.
Pokračování textu Vodokres – prastarý slovanský svátek 19. ledna
Můj vlastní pokus dopadl velmi pozitivně.
Provedl jsem ho takto: Na rovnoměrně
zpracovaném a pohnojeném pozemku byly
v řádcích vysázeny brambory, karotka a žlutá
cibule. Jeden konec této části zahrady
byl dále osázen ledovým salátem, druhý keříčkovými
fazolemi se žlutými lusky. Uprostřed
této pěstební plochy byla zakopána
skleněná nádoba tak, aby přesahovala povrch
půdy asi o 15 cm. Nádoba byla spirálovou
trubicí naplněna vodou (pH 7,0) na
úroveň asi 10 cm pod ústí.
Západoněmecký inženýr Wilhelm Martin
vyvinul ve spolupráci s Walterem Schaubergerem
malý vířivý přístroj, který lze
jednoduše nasadit na vodovodní kohoutek
nebo hadici s kropítkem.
V roce 1933 byl Alpskou horní a těžařskou společností zpracován
návrh, podle něhož se měla dodávat ruda z naleziště Eisenerz až do
zpracovatelského centra v Donawitz ne po dráze za cenu přibližně
3,50 šilinků, nýbrž patentovaným potrubím z dvojitě vířivých trubek
za cenu přibližně 0,30 šilinků za tunu.
Pokračování textu Spinování vody: jednoduchá (a převratná) ozdravná technika
Vyšši vegetace vznika zakonitě n a nižši vegetaci,
ktera ji předchazela. Zakladem teto vystavby jsou suroviny, obsažene
v původni vegetaci, jež se tepelnym vlivem přeměnily v uhlikate latky
a nyni se opět rozkladaji za vysokych teplot a s pomoci vody.
Mapa uveřejněná níže pochází z Centra pro sledování jaderných nehod. Je na ní patrné, že úroveň radiace, naměřené v monitorovacích stanicích po celém území USA, je zvýšená. Všimněte si, že se to týká obzvláště stanic podél západního pobřeží Spojených států. Každý den do Tichého oceánu vtéká 300 tun radioaktivní vody z Fukušimy. To znamená, že se celkový objem radioaktivního materiálu z Fukušimy stále zvyšuje, a neustále narůstá v našem potravinovém řetězci.
Pokračování textu 28 znaků, že západní pobřeží USA je „opékáno“ jaderným zářením z Fukušimy