Teorie éteru 1

Před několika lety mi padla do očí zajímavá kniha mně do té doby neznámého amerického badatele. Ten tvrdí, že ve věku 13 let byl s rodinou na návštěvě u přátel a jejich souseda astrofyzika. Tento profesor pracoval pro americkou vládu a zabýval se zkoumáním technologie nacistického létajícího talíře, který byl dodán do Nového Mexika po roce 1945.

 

 

 

Takže pojďme si říci, co je éter. Ve starověku filozofové předpokládali, že všude existuje jakási “voda”, z níž všechno sestává, v níž žijeme, ale nemůžeme ji cítit. René Descartes (1596 – 1650) byl první, kdo hovořil o éteru jako o vědeckém fenoménu. Později vědci, kteří studovali světlo, došli k závěru, že jde o jakousi vlnu. Ale vlna se přece musí šířit v něčem, potřebuje nějaké prostředí, ve kterém mohou “plavat” mikročástice světla – fotony. V XIX. století se vědecký svět s každou novou zkušeností, v níž se projevuje toto neznámé, nás obklopující prostředí, stále více utvrzoval v názoru, že ono neviditelné, nehmotné, nepředstavitelné cosi, které je všudypřítomnou, superjemnou materií, skutečně existuje. 
Proč se však mocní tohoto světa za každou cenu snaží, aby tento fenomén před lidstvem utajili? 
Chcete-li odpovědět na tuto otázku, je třeba pochopit, co éter je a co vědění o něm může dát světu.

Dmitrij Ivanovič Mendělejev se dostal k tématu éteru z pozice chemie. Ve své práci “Pokus o chemické povědomí světa éteru” popisuje tento velký ruský chemik chod svých myšlenek o vytvoření chemických prvků částic éteru.

Mendělejev ve své práci píše, že “éter je nejlehčí – v tomto ohledu je hraniční – plyn, který má vysoký stupeň propustnosti“, “jeho částice mají poměrně malou hmotnost a mají vyšší rychlost translačního pohybu než jiné plyny“. Proto vědec oddělil éter do samostatné – nulové kolonky ve své slavné tabulce chemických prvků (později po smrti Dmitrije Ivanoviče byla tabulka na tomto místě odříznuta).

 

Takže Dmitrij Ivanovič navrhl v rámci své hypotézy dva chemické prvky, kterými označil jev, jakým je éterická látka. První variantou bylo “coronium” (nebo “Y”) – to umístil do prvního řádku nulové skupiny. Druhou variantu – “newtonium” (nebo “X”) – chemik uvedl zcela samostatně a vložil do nulové řady a nulové skupiny.

“Problém gravitace a problémy veškeré energetiky si nelze představit reálně řešitelné bez reálného chápání éteru jako prostředí, které přenáší energii na dálku,” uzavírá velký ruský vědec.

A v tomto okamžiku se obrátíme k dalšímu velkému vědci slovanského původu, který strávil mnoho let svého života právě experimenty s éterem.

 

Téma éteru zaujalo tohoto srbského vědce už v mládí. Vedený snem zabezpečit lidstvo volnou a nekonečnou energií, zastavit světové i lokální války o zdroje, dát lidem do rukou klíče od pozemského ráje, pracoval Tesla na technologii bezdrátového vedení na dlouhé vzdálenosti. A to kromě obrovského množství dalších výzkumů v jiných oblastech. Když začnete studovat rozsah jeho práce, prostě nemůžete uvěřit, že všechny tyto objevy byly učiněny jednou osobou, a to už na přelomu XIX. a XX. století. Vynálezy prostě vytékaly plynulým proudem z jeho tajemného vědomí (a podvědomí). Jak mu tyto objevy přicházely do hlavy, to je však už jiný příběh.

Vraťme se k éteru. Mark Twain nazval Nikolu Teslu “Pánem blesků”, a zejména tím, kdo zkrotil elektrickou energii a prováděl s tímto živlem kouzla nepředstavitelná i pro naše současníky. Tyto úžasné jevy byly možné jen díky znalosti teorie éteru. Byl to éter, který se stal znamením, pod nímž se velký vědec dostal do konzole programu “světová elektřina” a naučil se získávat energii ze vzduchu. Jeho kolegové nedokázali nejen tehdy, ale ani nyní mnohé z jeho experimentů opakovat. A to jen proto, že nepoužívali a nepoužívají speciální pojem – éter. 
Boj proti tomuto přístupovému kódu začal počátkem 20. století a probíhal na různých úrovních. Tesla se stal jedním z prvních vědců, kteří na své kůži zažili tato mohutná vědecká, finanční a informační protiopatření.

Vyjmenujme si alespoň několik směry vynálezů největšího “elektrikáře” všech dob a národů. Myšlenky, které by mohly a měly k nepoznání změnit obraz života lidstva:

– bezdrátový přenos velkého množství energie na velké vzdálenosti;

– seizmické zbraně, které znemožní válku;

– léčení elektřinou;

– létající superrychlostní stroje;

– letadla s vertikálním startem a přistáním;

– ovládání blesků;

– elektrické automobily;

– elektromotorový systém (turbína) s technologií “neviditelného lana”;

– elektrický oscilátor s kapacitou 10 milionů koňských sil;

– trénování zvířat elektřinou,…

To je jen malá část. Další podrobnosti o osobnosti, životě a vynálezech Nikoly Tesly naleznete v článku “Nerozluštěná tajemství Nikoly Tesly“.

Tesla předpokládal, že éter je superlehký plyn, který se skládá z velmi malých částic, jež se pohybují obrovskou rychlostí ve všudypřítomném korpuskulárním (částicovém) záření – “základních slunečních paprscích”. Tyto paprsky pronikají do částic éteru a interagují s elektronovými silami a hmotou. Tesla prováděl výzkum vlivů na éter, když experimentoval s elektromagnetickým polem a elektřinou.

V roce 1901 začali Teslu financovat bankéři James S. Warden a John Pierpont Morgan (z klanu Morganů, kteří spolu s dalšími americkými rodinami jsou součástí světové vlády nebo „Výboru 300“ – více o tom si můžete přečíst v knize „Výbor 300“ Johna Colemana). Projekt byl nazván “Wardencliffe”. Za peníze poskytnuté od těchto magnátů měl „Pán blesků“ vyvinout technologii bezdrátového přenosu telegrafních zpráv přes Atlantický oceán. To mělo dát Morganovi výhodu daleko rychlejšího získávání finančních informací ze Starého světa. Tesla vyprojektoval vysokou konstrukci, která měla fungovat jako bezdrátová telekomunikační věž. Magnáti měli svoji představu o tom, čím se bude Tesla za jejich peníze zabývat.

 

Ale vědec se nezastavil na projektu, který byl výhodný jen pro banky, a využil všechny dostupné finance, aby mohl na dlouhé vzdálenosti bezdrátově přenášet i elektrickou energii; jeho cílem bylo poskytnout elektřinu všem obyvatelům Země. S pomocí své zázračné věže tak mohl elektrifikovat území v okruhu několika desítek kilometrů kolem, takže noční obloha v několika amerických městech se rozsvítila a lidé z města mohli dokonce číst noviny na ulici. Svědci také říkali, že všechno kolem, včetně lidí, bylo pokryto světelnými aureolami. Když Morgan od Nikoly Tesly požadoval výsledky práce a zjistil, že jeho peníze šly někam úplně jinam, než zadal, financování všech studií srbského vědce okamžitě zastavil. A i ostatní jeho kolegové odmítli s Teslou na jakýchkoli dalších projektech spolupracovat.

Světová vláda tak zmařila plány “nadšeného proroka elektřiny” (podle slov Rutherforda) a udělala vše proto, aby Nikola Tesla už nikdy nemohl pokračovat v testování v oblasti technologií éteru.

A tak ani v roce 1914 vědec nedokázal zaujmout americkou vládu s ponorkami a elektrickými technologiemi. V nepublikovaném vědeckém článku tehdy napsal:

 

 

Zde je patrné technické spojení mezi těmito dvěma vynálezy – létajícími stroji (nejedná se o letadla!) a bezdrátovým přenosem energie. 

Morgani a Rockefellerové zveřejnili hromady jeho patentů mimo rámec kreditování, ale velký vědec za své unikátní vynálezy nedostal nic. Je třeba si uvědomit, že tehdy nebylo možné si vzít od banky půjčku, jak je tomu dnes, a tak bylo pro Teslu nesmírně složité získat na realizaci svých projektů peníze. Investory nedokázal zainteresovat ani svými technologiemi pro bezdrátový přenos energie.

 

Tesla v průběhu několika let pracoval na ještě jednom vynálezu vycházejícím z éteru, o kterém se tolik neví – na létajícím stroji, který by mohl být uveden do pohybu působením okolního éterového prostředí elektrických nábojů nacházejících se pod vysokým napětím. Stroj by byl schopen dosáhnout rychlosti až 36 000 mil za hodinu!! Tesla dokonce uvažoval o meziplanetárních letech za pomoci tohoto „létajícího stroje“, považoval jej za nejvhodnější a nejrentabilnější díky dlouhému “elektrickému lanu“, táhnoucímu se ze Země; to znamená, že tato technologie nepočítala se žádným druhem paliva.

Američtí investoři však navzdory velké perspektivnosti takových projektů na to odmítli vydělit třebas jen jediný cent. Zato v nacistickém Německu zájem měli. Zejména Wernher von Braun, známý, nejprve německý a poté (od roku 1955) americký konstruktér raketo-kosmické techniky (a pak – „zakladatel“ vesmírného programu USA) získal a začal rozvíjet v projektu „P2“ v Los Alamos (stát New Mexico) elektrické objevy Tesly o tom, že „všechna tělesa jsou naplněna „elektrickým obsahem“ a rezonují, pokud jsou vystavena elektromagnetickému působení s rychle se měnícími elektrostatickými silami a éterem, aby stanovily svoje gravitační interakce a pohyb v prostoru (William Lyne „Přísně tajné archivy Tesly“, nakladatelství Eksmo, 2009). V roce 1937 přenesl von Braun projekt do Třetí Říše a vývoj v této oblasti pokračoval v Pitsundu, v Pobaltí a v podzemních závodech v Německu. Kdo slyšel nebo četl o létajících talířích nacistů, již jistě uhodl, že tyto inovace jsou založeny na “éterových” technologiích Nikoly Tesly.

 

Výše zmíněný americký badatel William Lyne ve svých knihách, jako je například „Kosmičtí mimozemšťané z Pentagonu“, popisuje tyto technologie podrobně. Je přesvědčen, že UFO jsou dílem amerických tajných služeb nebo podle teorie konspirátorů – světové vlády. Zejména znalostí, jak působit určitým způsobem na éter, mohou být do pohybu uvedeny létající stroje, na nichž začal pracovat Nikola Tesla. Právě díky těmto znalostem a pochopení přírodních jevů, jako je éter a základní kosmické záření, mohou tyto úžasné stroje vzlétnout a přistát svisle, bleskově a dramaticky měnit rychlost a vznášet se ve vzduchu. Přitom organismus pilota nepociťuje zátěž, kterou známe z transportních strojů jiných typů. A právě o těchto unikátních vlastnostech psal Tesla už dávno předtím. Podrobnosti o vynálezu létajících strojů Tesly lze nalézt v článku „Létající talíře Nikoly Tesly a teorie éteru“.

Pokud jde o další osud létajících talířů nacistů, tak během války a po ní Američané zabezpečili svůj obranný průmysl a později i vesmírný program vysoce kvalifikovanými kádry ze Třetí Říše (operace Paperclip). Není proto divu, že v USA byly časté případy, kdy lidé viděli tyto létající stroje, a byla to právě americká společnost, kde došlo k tak výraznému rozkvětu ufologických bajek.

William Lyne v jedné ze svých knih píše, že létající talíř na obloze viděl v roce 1953 docela zblízka na vlastní oči. Skutečnost, že spodní část tohoto super-vysokorychlostního stroje byla obklopena množstvím elektrických výbojů (které nazval “Teslovy výboje”), svědčila o použití éterické technologie. Lyne je také přesvědčen, že stroj byl opatřen gyroskopickými stabilizátory, o kterých již dříve srbský génius psal. 
Po smrti Tesly však všechny jeho papíry, kresby s vynálezy a vývojem zmizely z hotelové místnosti, kde vědec žil, aniž by zanechaly stopu. Myslím, že je jasné, kdo je “konfiskoval”.

 

Když shrnu celý příběh s použitím éteru Nikolou Teslou a dalšími zainteresovanými osobami, je třeba poznamenat následující. Když velký srbský génius vytvářel a prodával patenty na využití energie tohoto konkrétního prostředí, těžko si mohl uvědomit, že svými pokusy o spolupráci s Morgany a dalšími západními bankéři automaticky nad svými vynálezy dělá kříž. Vždyť Tesla byl vždy v přímém kontaktu s těmi, kteří se vždy a všude snažili bojovat právě proti těmto technologiím, jež by zlepšily život obyčejných lidí, zastavily války a katastrofy.

Vynálezy Tesly jsou schopny změnit člověka na všemocného boha, který si může podmanit jakýkoli prvek. Představte si budoucnost, ve které není hlad, bída, ekonomické problémy, krize, války, konflikty… To by byla zcela odlišná společnost, zcela odlišná civilizace! Současně je to však hrozný sen pro světovou elitu, a ta je proto připravena použít všechny prostředky, aby se nikdy nestal skutečností.

Světová vláda nebo onen konglomerát, který je tak obvykle nazýván, skrýval a skrývá před lidstvem mnoho různých vynálezů. Nepohodlnému vědci jsou obvykle všude házeny klacky pod nohy, a pokud se nezklidní, je odstraněn – dostane rakovinu, zastaví se mu srdce a tak podobně… Ale s Teslou světová elita tak neučinila, alespoň ne okamžitě. Čekala velmi dlouho a nedotkla se ho. To svědčí o tom, že světový establishment mu nebránil realizovat nové myšlenky úmyslně – mohly přece být užitečné pro “Výbor 300”. Ale zároveň vládci světa Teslovi nedovolili, aby své vynálezy realizoval správným směrem.

Pokud jde o teorii éteru, stínová vláda začala skutečně zvláštní operaci, aby zachránila svůj feudální světový řád. A tato speciální operace dostala název “teorie relativity”. Mezi Židy byl vybrán jeden víceméně přitažlivý vědec. I ženu měl – ženského genia fyziky…

O tom, jak zabít dvě mouchy jednou ranou, se dozvíme z historie propagandy této nejednoznačné teorie. V pokračování se dočtete o metodách odklízení Teslovy teorie éteru.

Zdroj:1