Moudra

  • ale být v Jediném neznamená, že škrtneme rozmanitost bytí.

  • Ideální by bylo obejít se bez střetů a ataků, ale to by předpokládalo plně uvědomovanou duši, která si OKAMŽITĚ (tedy ve chvíli kdy se projeví „výzva něco udělat, pochopit) všímá, je bděle přítomná a věci ihned řeší – mírní.

  • Ten, kdo již plní vnitřní inspiraci a stav směrem do světa plně duchovně sjednoceného nepotřebuje již výpomocí nižších astrálních světů. Naopak, tyto jeho vazby mu často mohou překážet ve vymanění se z cizích vlivů.

  • Podobně si každá do sebe ponořená oběť hledá svého „násilníka“ jako protipól ve svém vlastním vnitřním neukotvení a rozdvojení.

  • ŠIROCE ROZEVŘENÁ ČAKRA PŮSOBÍ JAKO ENERGETICKÉ LÁKADLO!

  • . Není proto divu, že i centrální pojem bůh, bog pochází z íránského baga, stejně jako další náboženské pojmy: svatý z íránského spenta, žertva (oběť) ze zaothra, víra z var (vlastně volba mezi dobrem a zlem), moudrý z mandran (doslova znalec manter) apod.

  • koncem 11. století staroruský letopisec v Povesti vremennych let. Opět při něm působí Bůh se Satanem. Vyprávění zní doslova takto: Bůh se myl v lázni a spotil se, i otřel se věchtem a shodil jej s nebes na zemi. I přel se Satan s Bohem, kdo má z věchtu stvořit člověka. I stvořil ďábel člověka a Bůh vložil do něj duši, aby, až člověk umře, tělo šlo do země a duše k Bohu.

  • Každa bytost lásky se štítí uctívání…..uctívani je špína…energetická špína…uctívaní je jen forma strachu…je to zvířecí věc, ne lidská…

  • Toto dualistické pojetí je zřetelně v rozporu s Biblí a souhlasí s popsanou kosmogonií. Anthropomorfní obraz Boha, který se koupe v lázni, je vysloveně pohanský. Pozoruhodný je materiál, z něhož byl člověk stvořen: věchet slámy, obraz pomíjivosti pozemského života. Pochází sice od Boha, který jej shazuje s nebe na zem, ale hmotnou podobu mu vtiskuje Satan a s ní i všechny tělesné slabosti, nemoci, utrpení a smrt. Nemá však moc nad duší, která je božského původu a vrací se proto do božského světa, což odporuje církevnímu učení, jež počítá s možností, že i duše se stává kořistí Satanovou. Spor, jenž předcházel stvoření člověka a Satanova úloha při tomto stvoření vyjadřuje prazážitek člověka, že i zlo má v plánu stvoření své oprávněné místo a že příroda i člověk sám představuje spojení protikladných sil, které neustále mezi sebou bojují a svým věčným zápasem podmiňují vlastně existenci a vývoj světa i člověka. (srov. R. Steiner, Svět jako výsledek působení rovnováhy).

  • lidské tělo pochází ze Země, kosti z kamenů, krev z moře, oči ze Slunce, vlasy z trávy, rozum z oblaků, mysl z pohybu andělů a duše z dechu a ducha Božího. Takovéto obrazy nejsou výrazem pouhé básnické fantazie, ale doznívající staré jasnozřivosti.

  • “…každá církev, chápe-li sama sebe, může mít jen jediný úmysl: učinit se na fyzické rovině zbytečnou”

  • není třeba mít strach ze smrti: nestojí smrt za to.

  • je třeba mít zdravého ducha a tělesné zdraví pak přijde samo od sebe

  • edině s pamětí se objevuje ta intence, že je vůbec užitečné dát něčemu nějaké jméno,

  • Být znamenalo být slavný, známý, existovat v něčí paměti.

  • stinnou stránkou je možnost rozvíjení sobectví spojeného se zneužíváním osobní moci

  • rozvaha (moudrost, uvážlivost obrácená dovnitř) tlumící impulzy k akci, jako nová oceňovaná kvalita.

  • Každodenní úcta je pro nás důležitější než strava.

  • To, co nevyřešíš ve vztahu s matkou, budou ti předvádět další ženy.
    To, co si nevyřešíš ve vztahu s tátou, budou ti předvádět další muži.

    Ona ta řada pochopitelně pokračuje dál, takže pro muže se k tomu, co nevyřešil s matkou postupně přidává i všechno, co nevyřeší s dalšími ženami – sestry, tety, všechny lásky, manželky i milenky, dcery a vnučky.
    Nevyřešené problémy s otcem pokračují i v dalších vztazích s muži jako jsou bratři, spolužáci, kamarádi, přátelé, spolupracovníci, synové, vnuci atd.
    U žen je to prakticky stejné, jenom naopak.

  • Před minulostí se nedá schovat, musí se vyřešit.

  • Nejzáludnějším ,polem tuposti je ,komunistické pole. Heslo ,všeobecná rovnost, zaváděné komunisty, doslova překopává všechny sociální vrstvy společnosti, odedávna zorganizované dobrým ,polem tuposti, a heslo ,diktatura proletariátu jen přidává ,olej do ohně.

    A tak se objevuje závist – hluboká závist hloupějšího člověka vůči chytřejšímu, protože všechny vrstvy společnosti si musí být podle komunistické ideologie rovny. Ale tak to s prominutím není. Navíc diktatura jedné z poměrně nízkých vrstev společnosti (proletariátu) uzákoňuje tuto závist a omlouvá i represe pod záludnou značkou ,nepřítel národa.

  • Při měsični vypravě do tajgy nebo do hor se ti oheň a jednoduche jidlo stanou natolik vlastni, že po navratu domů vůbec nemůžeš použivat porcelanove taliře, ubrus a ubrousky a nadale si utiraš pusu do rukavu. Proces zdivočeni probiha rychle, a naopak technologicky a kulturni pokrok velmi pomalu, tisice let.

  • „Nejstrašnější je energie Svědomí zahnaná do kouta. Když vytryskne, je to jako výbuch, který sežehne tělo“

  • „Naše moderní technika se chová jako zemědělec, který na jaře zasadí do země sedm brambor a na podzim sklidí jednu.“

  •  Nic nového v tom není, to vše už tu bylo

  • Les je kolébkou vody. Umírá-li les, vysychají i prameny vody, opuštěné jsou pastviny a tehdy musí přijít na zemi nepokoj, který jsme již všichni schopni vnímat – a to až příliš dobře.

  • Na rozdíl od zvířat člověk žádné prostředky pro přežití v tomto světě nemá. Bez oblečení, bot, obydlí, nástrojů a zbraní.