{"id":928,"date":"2018-02-01T01:20:23","date_gmt":"2018-02-01T01:20:23","guid":{"rendered":"https:\/\/kamenovo.cz\/?p=928"},"modified":"2018-02-05T20:55:09","modified_gmt":"2018-02-05T20:55:09","slug":"kamenny-pastyr","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/kamenovo.cz\/index.php\/2018\/02\/01\/kamenny-pastyr\/","title":{"rendered":"Kamenn\u00fd past\u00fd\u0159"},"content":{"rendered":"

 <\/h2>\n

Pobl\u00ed\u017e obce Klobuky na Sl\u00e1nsku stoj\u00ed nejv\u011bt\u0161\u00ed \u010desk\u00fd menhir, zn\u00e1m\u00fd pod jm\u00e9nem  Zkamen\u011bl\u00fd past\u00fd\u0159<\/b>. V\u00e1\u017ee se k n\u011bmu pov\u011bst – p\u0159i ka\u017ed\u00e9m zvon\u011bn\u00ed v klobuck\u00e9m kostele postoup\u00ed o jeden krok bl\u00ed\u017ee ke kostelu; a\u017e tam dojde, nastane konec sv\u011bta. Menhir je zn\u00e1m i pod dal\u0161\u00edmi n\u00e1zvy – Kamenn\u00fd mu\u017e, Zkamen\u011blec \u010di Zkamen\u011bl\u00fd slouha.<\/span><\/p>\n

<\/p>\n

 <\/p>\n

\"KostelMenhir stoj\u00ed na poli asi 100 metr\u016f v\u00fdchodn\u011b (vpravo) od silnice sm\u011brem z Klobuk do Telc\u016f, vzdu\u0161nou \u010dasou asi jeden kilometr od kostela v Klobuk\u00e1ch. Vezmeme-li tedy jako pr\u016fm\u011brnou d\u00e9lku jednoho kroku 70 cm, pak konec sv\u011bta nastane ne d\u0159\u00edve ne\u017e za zhruba p\u016fl druh\u00e9ho tis\u00edce let. Ot\u00e1zkou je, zda tam menhir v\u016fbec dojde, n\u011bkte\u0159\u00ed n\u00e1v\u0161t\u011bvn\u00edci se mu jeho \u00fakol sna\u017e\u00ed znemo\u017enit t\u00edm, \u017ee do n\u011bj silou vtla\u010duj\u00ed mince („Byl jsem tu – Trouba“), \u010d\u00edm\u017e p\u00edskovci, ze kter\u00e9ho menhir je, nijak neprosp\u00edvaj\u00ed. A pro ty, kdo aspiruj\u00ed na do\u017eit\u00ed se dvou a v\u00edce tis\u00edc let – nemus\u00edte se b\u00e1t. Podle dal\u0161\u00ed pov\u011bsti se Past\u00fd\u0159 poka\u017ed\u00e9, kdy\u017e zvon\u00ed na prot\u011bj\u0161\u00ed stran\u011b v Kokovic\u00edch, mus\u00ed vr\u00e1tit o krok zp\u011bt. (\u017de by by jinotaj skr\u00fdvaj\u00edc\u00ed oscilace kamene zp\u016fsoben\u00e9 akustick\u00fdm buzen\u00edm kosteln\u00edmi zvony?).
\nOd historie ke dne\u0161ku<\/span><\/p>\n

Klobuky se p\u0159ipom\u00ednaj\u00ed r. 1226 jako zbo\u017e\u00ed doksansk\u00e9ho kl\u00e1\u0161tera. V prostoru obce byla nalezena volutov\u00e1 5. tis\u00edcilet\u00ed, \u00fan\u011btick\u00e1 a lat\u00e9nsk\u00e1 keramika a odkryty hroby s v\u00fdbavou z doby keltsk\u00e9, bronzov\u00e9 n\u00e1ramky a zbran\u011b. Nejstar\u0161\u00ed doklady o Zkamen\u011bl\u00e9m past\u00fd\u0159i se datuj\u00ed do roku 1841 (zanesen v map\u011b), d\u00e1le pak do let 1861, 1868, 1877. Z roku 1901 je dochov\u00e1no sv\u011bdectv\u00ed \u00fa\u010detn\u00edho klobuck\u00e9ho cukrovaru. Z n\u011bj vypl\u00fdv\u00e1, \u017ee 200-300 metr\u016f severn\u011b od dne\u0161n\u00edho menhiru byly vyor\u00e1ny dva kameny z podobn\u00e9ho materi\u00e1lu a asi dvacet osm krok\u016f od stoj\u00edc\u00edho kamene sm\u011brem na Telce byl vyor\u00e1n dal\u0161\u00ed v\u011bt\u0161\u00ed k\u00e1men.<\/span><\/p>\n

Ji\u017e v p\u0159edminul\u00e9m stolet\u00ed se sv\u011bt hem\u017eil skeptiky. \u010cesk\u00fd geolog J. N. Wold\u0159ich tvrdil, \u017ee vzty\u010den\u00fd k\u00e1men je zbytkem velmi hutn\u00e9ho a zv\u011btr\u00e1v\u00e1n\u00ed v\u00edce vzdoruj\u00edc\u00edho j\u00e1dra permsk\u00fdch p\u00edskovc\u016f v m\u00edst\u011b p\u0159irozen\u011b ulo\u017een\u00fdch (jako nap\u0159\u00edklad zn\u00e1m\u00e9 skaln\u00ed \u00fatvary Pokli\u010dky nedaleko Koko\u0159\u00edna). Jemu oponoval J. L. P\u00ed\u010d, kter\u00fd dal u kamene roku 1898 kopat. Nade v\u0161\u00ed pochybnosti se uk\u00e1zalo, \u017ee k\u00e1men je vzty\u010den um\u011ble – byl osazen v p\u00eds\u010dit\u00e9 vrstv\u011b nad podlo\u017en\u00ed sk\u00e1lou. Co se datace vzty\u010den\u00ed t\u00fd\u010de, p\u0159evl\u00e1d\u00e1 n\u00e1zor, \u017ee se tak stalo v obdob\u00ed b\u00f3jsk\u00e9m (B\u00f3jov\u00e9 = kmen Kelt\u016f).<\/span><\/p>\n

Menhir p\u0159e\u017eil a\u017e dodnes, co\u017e je velmi zaj\u00edmav\u00e9. Nezlikvidovala jen ani c\u00edrkev, ani komunist\u00e9, ba ani ne stavebn\u00edci la\u010dn\u00ed kvalitn\u00edho kamene. Jako kdyby menhir v z\u00e1rodku ni\u010dil v\u0161echny my\u0161lenky o jeho likvidaci. Ba dokonce naopak, jak o tom sv\u011bd\u010d\u00ed z\u00e1pis z kroniky v Klobuk\u00e1ch z roku 1852.
\n … byla velik\u00e1 bou\u0159e v kraji, p\u0159i kter\u00e9 zahr\u00e1la si vych\u0159ice s kamenn\u00fdm mu\u017eem hru nep\u011bknou a nikterak neodpov\u00eddaj\u00edc\u00ed jeho d\u016fstojnosti. Vyvr\u00e1tila jej toti\u017e a porazila. Klobu\u010dt\u00ed se proto velmi rmoutili. Se\u0161la se obecn\u00ed rada a smluvila to, aby pro zachov\u00e1n\u00ed star\u00e9 pam\u00e1tky byl kamenn\u00fd mu\u017e zase postaven. \u0158\u00edzen\u00ed pr\u00e1ce t\u00e9 sv\u011b\u0159eno jest jednomu p\u0159\u00edslu\u0161n\u00edku po\u010destn\u00e9ho po\u0159\u00e1dku mlyn\u00e1\u0159sk\u00e9ho. Snadn\u00e1 robota pak to nebyla. M\u011bli s n\u00edm n\u011bkolikahodinnou lopotu, ne\u017e mu zase hlavu vzt\u00fd\u010dili. Potom p\u0159i\u0161li hudebn\u00edci a dru\u017ei\u010dky. Bylo z toho mnoho radosti, \u017ee kamenn\u00fd mu\u017e zase stoj\u00ed v pol\u00edch na str\u00e1\u017ei. …<\/i><\/span><\/p>\n

V\u00fd\u0161ka menhiru je asi 340 cm (70 cm zapu\u0161t\u011bn v zemi), \u0161\u00ed\u0159ka v nej\u0161ir\u0161\u00edm m\u00edst\u011b zhruba metr. Hmotnost menhiru je asi 5 tun. K\u00e1men b\u00fdval pr\u00fd obklopen dvan\u00e1cti (?) men\u0161\u00edmi kameny; proto byl naz\u00fdv\u00e1n Past\u00fd\u0159 se st\u00e1dem. K\u00e1men s\u00e1m je z geologick\u00e9ho hlediska rezav\u011b hn\u011bd\u00fd st\u0159edozrnn\u00fd p\u00edskovec se \u017eelezit\u00fdm tmelem. Pokud v\u00e1s to zaj\u00edm\u00e1, tak p\u0159esn\u00e9 sou\u0159adnice m\u00edsta, kde Past\u00fd\u0159 stoj\u00ed jsou: 50\u00b018\u00b406\u00b4\u00b4 severn\u00ed \u0161\u00ed\u0159ky a 13\u00b059\u00b408\u00b4\u00b4 v\u00fdchodn\u00ed d\u00e9lky; nadmo\u0159sk\u00e1 v\u00fd\u0161ka je 303 m.<\/span><\/p>\n

Megality v o\u010d\u00edch ofici\u00e1ln\u00edch i neofici\u00e1ln\u00edch<\/span><\/h3>\n

\"\"Co bylo \u00fakolem megalit\u016f? Sou\u010dasn\u00e1 „ofici\u00e1ln\u00ed v\u011bda“ se n\u00e1m st\u00e1le sna\u017e\u00ed vnutit n\u00e1zor, \u017ee se jednalo o jak\u00e9si sv\u00e9ho druhu kalend\u00e1\u0159e, kter\u00e9 umo\u017e\u0148ovaly stanovit d\u016fle\u017eit\u00e1 data prob\u00edhaj\u00edc\u00edho roku – slunovraty, rovnodennosti a podobn\u011b. Zem\u011bd\u011blec pak podle toho nap\u0159\u00edklad v\u011bd\u011bl, kdy zas\u00edt. Tyto teorie sice m\u016f\u017eeme br\u00e1t v\u00e1\u017en\u011b, ale nemus\u00edme. Dalo by se asi s \u00fasp\u011bchem pochybovat, \u017ee by \u010dlov\u011bk \u017eij\u00edc\u00ed v sep\u011bt\u00ed s p\u0159\u00edrodou, jako na\u0161i p\u0159edkov\u00e9, pot\u0159eboval mnohatunov\u00fd kamenn\u00fd kalend\u00e1\u0159, aby v\u011bd\u011bl, kdy m\u00e1 zas\u00edt. Na druh\u00e9 stran\u011b je pravda, \u017ee existuje ur\u010dit\u00e1 souvislost mezi menhirem a  horou \u0158\u00edp, kter\u00e1 je od kamene v optick\u00e9 viditelnosti. Pozorov\u00e1no od Past\u00fd\u0159e Slunce vych\u00e1z\u00ed p\u0159\u00edmo ve dnech 30.4. a 13.8 p\u0159\u00edmo za \u0158\u00edpem. \u0158\u00edkaj\u00ed v\u00e1m ta data n\u011bco? Pokud ne, jedn\u00e1 se o v\u00fdznamn\u00e9 keltsk\u00e9 sv\u00e1tky: 30.4. Beltine<\/i> a 13.8.Lugnasad<\/i>.<\/span><\/p>\n

Pravd\u011bpodobn\u00e9 (i kdy\u017e racion\u00e1ln\u011b uva\u017euj\u00edc\u00edmu \u010dlov\u011bku XXI. stolet\u00ed velmi „divok\u00e9“) se jev\u00ed hypot\u00e9zy, kter\u00e9 megalit\u016fm p\u0159isuzuj\u00ed roli energetickou. Pomoc\u00ed kamen\u016f bylo podle nich mo\u017en\u00e9 z\u00edsk\u00e1vat energii pot\u0159ebnou k pos\u00edlen\u00ed a ochran\u011b lid\u00ed, rostlin a zv\u00ed\u0159at. Jinde naopak mohly menhiry plnit \u00falohu ochrannou; jako jak\u00e9si z\u00e1tky uzav\u00edrat energii negativn\u00ed a br\u00e1nit j\u00ed ve \u0161kodliv\u00e9m vlivu na v\u0161e \u017eiv\u00e9. Pak by se ov\u0161em jevilo mnohem logi\u010dt\u011bj\u0161\u00ed, \u017ee lid\u00e9 dopravovali mnohdy i na zna\u010dn\u00e9 vzd\u00e1lenosti „ty spr\u00e1vn\u00e9“ kameny a stav\u011bli z nich zcela ur\u010dit\u00e1 seskupen\u00ed. Nakonec i dne\u0161n\u00ed polovodi\u010dov\u00e9 prvky jsou zalo\u017eeny na b\u00e1zi k\u0159em\u00edku – tak\u017ee spr\u00e1vn\u011b „nastaven\u00e9“ kameny z\u0159ejm\u011b mohly a mohou s energi\u00ed pracovat takov\u00fdm zp\u016fsobem, jak\u00fdm v\u011bci znal\u00ed lid\u00e9 pot\u0159ebovali. Brit\u0161t\u00ed v\u00fdzkumn\u00edci zjistili, \u017ee se velk\u00e9 procento menhir\u016f vyskytuje v bl\u00edzkosti n\u011bjak\u00e9 geologick\u00e9 anom\u00e1lie \u010di \u017ee ur\u010dit\u00e9 fyzik\u00e1ln\u00ed anom\u00e1lie samy zp\u016fsobuj\u00ed<\/span><\/p>\n

D\u00e1 se zm\u011b\u0159it, \u017ee menhir kolem sebe vytv\u00e1\u0159\u00ed ochrann\u00e9 pole ve tvaru kruhu. Pokud jsou po obvodu tohoto kruhu se\u0159azeny dal\u0161\u00ed kameny (past\u00fd\u0159 + st\u00e1do) p\u0159ed\u00e1v\u00e1 menhir energii t\u011bmto kamen\u016fm, kter\u00e9 jsou pak rovn\u011b\u017e energeticky spojeny.  M\u016f\u017ee tak vznikat a od kruhu se \u0161\u00ed\u0159it ochrann\u00e9 energetick\u00e9 pole, schopn\u00e9 tlumit negativn\u00ed z\u00f3ny, v\u010detn\u011b dnes ji\u017e i ofici\u00e1ln\u00edmi v\u011bdci uzn\u00e1van\u00fdch z\u00f3n geopatogenn\u00edch. Pokud jsou kameny v \u0159ad\u011b, mohou fungovat jako sm\u011brovan\u00fd emitor energie.<\/span><\/p>\n

Podle n\u00e1zor\u016f n\u011bkter\u00fdch badatel\u016f (zejm\u00e9na nap\u0159. pana Koz\u00e1ka – M\u00edsta p\u016fsoben\u00ed)  pln\u00ed megality rovn\u011b\u017e roli akumul\u00e1tor\u016f kosmick\u00e9 energie. Spojuj\u00ed v sob\u011b energii zemskou a energii kosmickou, ty pak transformuj\u00ed do vhodn\u00e9 podoby a vyza\u0159uj\u00ed do okol\u00ed. Z\u00edskanou energii lze rovn\u011b\u017e „bezdr\u00e1tov\u011b“ p\u0159en\u00e1\u0161et na d\u00e1lku energetick\u00fdmi p\u0159\u00edmkami (ley lines<\/i>) , kter\u00e9 pravd\u011bpodobn\u011b mohly fungovat i jako  zpravodajsk\u00e9 kan\u00e1ly pro ment\u00e1ln\u00ed p\u0159enos my\u0161lenek a zpr\u00e1v. V nej\u0161ir\u0161\u00edm m\u011b\u0159\u00edtku by m\u011blo b\u00fdt mo\u017en\u00e9 se pomoc\u00ed menhir\u016f napojit  na  informa\u010dn\u00ed pole kosmu a planety Zem\u011b; tak zvan\u00e1 morfick\u00e1 pole<\/i>.<\/span><\/p>\n

Racion\u00e1ln\u011b uva\u017euj\u00edc\u00ed skeptik by si m\u011bl asi uv\u011bdomit, \u017ee kameny se skl\u00e1daj\u00ed  z velk\u00e9ho mno\u017estv\u00ed krystal\u016f. Jejich mechanick\u00e9 nebo tepeln\u00e9 nam\u00e1h\u00e1n\u00ed pak podle b\u011b\u017en\u011b zn\u00e1m\u00fdch fyzik\u00e1ln\u00edch pou\u010dek vytv\u00e1\u0159\u00ed elektromagnetickou energii. A tak\u00e9 zp\u011btn\u011b – vystaven\u00ed kamene elektromagnetick\u00fdm vln\u00e1m m\u016f\u017ee v kamenu vyvolat akustick\u00fd efekt. Bylo ji\u017e prok\u00e1z\u00e1no a zm\u011b\u0159eno, \u017ee anglick\u00e9 menhiry jsou zdrojem elektromagnetick\u00e9ho z\u00e1\u0159en\u00ed, p\u0159i v\u00fdchodu Slunce se projevuj\u00ed „v\u00fdk\u0159ikem“ ultrazvuku  a v n\u011bkter\u00fdch p\u0159\u00edpadech tak\u00e9 jsou zdrojem radioaktivn\u00edho z\u00e1\u0159en\u00ed.<\/span><\/p>\n

Moje cesta za Past\u00fd\u0159em<\/span><\/h3>\n

Vyrazil jsem z Brand\u00fdsa nad Labem kr\u00e1tce po \u010dtvrt\u00e9 hodin\u011b, abych pokud mo\u017eno byl u menhiru za sv\u00edt\u00e1n\u00ed. V tu dobu byl provoz minim\u00e1ln\u00ed, tak\u017ee jsem byl ve Slan\u00e9m za slabou hodinku. Ze Slan\u00e9ho je t\u0159eba pokra\u010dovat sm\u011brem na Louny, co\u017e nen\u00ed nijak zvl\u00e1\u0161\u0165 dob\u0159e zna\u010deno, ale pak jsem zjistil, \u017ee jsem m\u011bl starou mapu a zbyte\u010dn\u011b jsem sjel do m\u011bsta ze silnice, kter\u00e1 vede spr\u00e1vn\u00fdm sm\u011brem. Necel\u00fdch 10 km za Slan\u00fdm je ozna\u010den\u00e9 odbo\u010dka vpravo na Klobuky. M\u011bste\u010dkem se projede rovn\u011b, sm\u011brem na Telce. Hned za zna\u010dkou „konec obce“ silnice za\u010dne stoupat, a to ji\u017e d\u00e1vejte pozor, proto\u017ee po p\u00e1r stech metrech se objev\u00ed ON. Silni\u010dka je nep\u0159ehledn\u00e1 a vede v z\u00e1\u0159ezu svahu, d\u00e1vejte opravdu dobr\u00fd pozor – jezd\u00ed tu i autobusy a n\u00e1kladn\u00ed auta a vyhnete se jen tak tak. Zaparkovat se d\u00e1 ve v\u00fdjezdech na pole, co\u017e asi nen\u00ed tak \u00fapln\u011b v po\u0159\u00e1dku, ale st\u00e1n\u00ed na silnici by znamenalo t\u00e9m\u011b\u0159 jist\u00fd mal\u00e9r.<\/span><\/p>\n

\n

 <\/p>\n\n\n\n
\"Je<\/span><\/td>\n\"Slunce<\/span><\/td>\n\"Za<\/span><\/td>\n<\/tr>\n<\/tbody>\n<\/table>\n

 <\/p>\n<\/div>\n

M\u011bl jsem \u0161t\u011bst\u00ed. Kotou\u010d Slunce zrovna p\u016flil \u010d\u00e1ru obzoru a tak\u00e9 se nesplnily moje nejhor\u0161\u00ed obavy – byl jsem tam \u00fapln\u011b s\u00e1m i kdy\u017e cesti\u010dka vy\u0161lapan\u00e1 v obil\u00ed hovo\u0159ila o \u010dast\u00e9m a hojn\u00e9m z\u00e1jmu. Past\u00fd\u0159 stoj\u00ed jen kousek od silnice, nen\u00ed to d\u00e1l ne\u017e tak 50 metr\u016f. Je opravdu impozantn\u00ed. Nejsem netop\u00fdr a ultrazvuk neum\u00edm poslouchat, ba ani jsem nem\u011bl m\u011b\u0159i\u010d magnetick\u00e9ho pole. Tak\u017ee jsem nemohl p\u0159edst\u00edrat v\u011bdeckou \u010dinnost, ale spol\u00e9hat jen s\u00e1m na sebe. Vl\u00e1dla tu takov\u00e1 zvl\u00e1\u0161tn\u00ed atmosf\u00e9ra, \u010dlov\u011bk prost\u011b k tomuto sv\u011bdkovi d\u00e1vn\u00fdch \u010das\u016f p\u0159istupuje se sm\u011bsic\u00ed zv\u011bdavosti a ur\u010dit\u00e9ho ostychu. S nelibost\u00ed jsem zaznamenal mince zatla\u010den\u00e9 v puklin\u00e1ch v kameni; p\u016fsob\u00ed tam jako kl\u00ednky a ani ten k\u00e1men nen\u00ed nezni\u010diteln\u00fd. Nejhor\u0161\u00ed ov\u0161em je h\u00e1kov\u00fd k\u0159\u00ed\u017e, kter\u00fd n\u011bkdo prudce inteligentn\u00ed namaloval na severn\u00ed stran\u011b.<\/span><\/p>\n

\n

 <\/p>\n\n\n\n
\"T\u0159i<\/span><\/td>\n\"Vy\u0161lapan\u00e9<\/span><\/td>\n\"Takhle<\/span><\/td>\n<\/tr>\n<\/tbody>\n<\/table>\n

 <\/p>\n<\/div>\n

M\u00edsto vyb\u00edz\u00ed k zamy\u0161len\u00ed nebo meditaci. K\u00e1men je sice velmi drsn\u00fd, ale p\u016fsob\u00ed na dotek p\u0159\u00edjemn\u011b. \u010clov\u011bk by tam vydr\u017eel dlouh\u00e9 des\u00edtky minut st\u00e1t nebo sed\u011bt op\u0159en\u00fd o postavu Past\u00fd\u0159e a nech\u00e1vat se ukol\u00e9bat klidem panuj\u00edc\u00edm v\u016fkol. Nemusel by ani vn\u00edmat tajupln\u00e1 zjeven\u00ed nebo \u00fakazy na nebi \u010di na zemi. I takov\u00e9 chv\u00edle klidu jsou vlastn\u011b poselstv\u00edm, kter\u00e9 \u010dlov\u011bk v t\u00e9hle a\u017e p\u0159\u00edli\u0161 „modern\u00ed“ dob\u011b pot\u0159ebuje v\u00edc ne\u017e by s\u00e1m \u010dekal.<\/span><\/p>\n

\"Sv\u011bdekP\u00e1r zaj\u00edmav\u00fdch odkaz\u016f<\/span><\/h3>\n