Každého člověka můžeme přirovnal k zeměkouli, uzavřené do sebe
samotné.
Jakmile se tato koule ocitne v blízkosti jiné, okamžitě dojde ke kom penzaci
vzájemného vyzařování. Jed n á se o projevy reakcí jakéhokoliv
dojmu a výrazu, což se posléze rozvine do pocitu štěstí či neštěstí,
přijímání či odmítání.
Pokračování textu Pozorování sama sebe jako prostředek chápání světa
Prostřednictvím současných čisticích pochodů za přítomnosti
světla se kyslík podstatně mění z kvalitativního i kvantitativního pohledu.
Dalším následkem jsou poruchy látkové výměny a tím hromadění
kyslíku, se kterým si nadměrně okysličená voda v těle již nedokáže
poradit a nedokáže jej zpracovat.
První symptomy choroby o sobě dávají vědět výskytem tlakových
otoků a podlitin a nádorovým bujením tkáně, které je nejvýraznější
takzvaných stinných druhů dřeva, které bylo vystaveno nadměrnému
přímému působení Slunce v teplé půdě, obsahující tím pádem velké
množství kyslíku.
Pokud například čerpáme vzduch běžnou vakuovou pumpou, dostane
se ke slovu pouze ten základní stav, který je přesycen kyslíkem
Pokud zahřejeme bipolární směs vzduchu, pak se dostanou ke slovu
především odpařované uhlíkaté sloučeniny. Sací spirála vyvíjí tah i tlak
a s její pomocí tedy lze získat 100 % biologicky správnou vakuovou
sílu, která je nezbytná například při strojním odpařování při technice
studeného proudění, abychom co nejiychleji odpařili mořskou vodu,
přičemž nečistoty všeho druhu zůstávají v roztoku a vzniká nám pouze
čistá mlha, taková, jakou můžeme občas pozorovat za chladných
zimních dnů nad tekoucí řekou.
Negativné nabitý koncentrát energetické látky, který v sobě skrývá
zejména jantar, tato fosilní pryskyřice, jejíž chemický vzorec zní
C40H64O4, vysvětluje tuto záhadu, proč se v Baltickém moři, v němž se
nachází velké množství jantaru, vyskytuje téměř pitná mořská voda,
zejména pokud se odebere z větších hloubek.
Kdo má nyní z a sta t roh soudce ve sporu dvou zcela protichůdných názorů?
Pro tento účel absolutně nepřipadají v ú v ah u ti, kdož zavinili – i když nevědomky
– stále hrozivější úbytek vody a kdo nemají ani ponětí o možnosti planetárního
pohybu vodních mas a kdo do každého vodního toku zabudovali
elektrické popravčí křeslo (tlakové turbíny, Peltonova kola), čímž demagnetize
vali celý svět růstu.
Technika – jež je odvozena ze starořeckého slova „technao“ a jež znamená
v českém překladu něco jako nadměrné zvýhodňování sebe samotného = sebeklam
– n a ru šila k o n struktivní a soustředující biomagnetismus dodatečnými
tepelnými a světelnými vlivy ve všech nepřirozeně proudících médiích, a nevědomky
tím podvázala jejich přirozenou plodící a oplodňovací funkci.
Patnáct miliard Zlatých korun bylo vydáno v posledních 50 letech
existence Rakousko-uherské monarchie na hydraulickou regulaci
vodních toků.
Tato cifra a tento časový úsek by nám měly ukázat rozsah a intenzitu,
od kdy a s jak nesmírným vynaložením daňových nákladů byla
zde ruinována krev Země, voda, jejíž vlastní druh pohybu byl nahrazován
pohybem umělým a nepřirozeným.
Odtok vody
Úplný koloběh znamená vstup vody do nitra Země, vytvoření
potřebných vodních mas, zdržování jejího odtoku a tím její zadržování
respektive minimalizaci nebezpečí velké vody.
U polovičního koloběhu naopak nastane známý stav, kdy stále
znovu a znovu stoupají vodní výpary, takže atmosférické masy
dostávají další a další dodávky páry a srážky jsou častější. Velká
voda je pak součástí tohoto procesu.
Obecně se říká, že bájné kultury zmizely beze stopy a neexistují již
žádné známky, jež by prozrazovaly, proč na místo svobody, rovnosti a
bratrství nastoupily otroctví, kastovnictví a nepřátelství.
Toto tvrzení je obrovským omylem. Vždyť všude tam, kde voda, tento
nositel života, zmizela beze stopy, aniž bychom nacházeli pozůstatky
intenzivního pěstování potravin, nacházíme vodovodní vedení
nejrůznějšího druhu; to je známkou toho, že lidé ještě v posledním
okamžiku vyvinuli velkou snahu, aby udrželi tohoto zprostředkovatele
života na polích a nivách, hlavně však v lidských sídlištích.
Nyní bude jistě překvapením, když budeme tvrdit, že právě díky těmto
snahám, díky zakládání vodních děl a vodovodů byl zaviněn úbytek
nositele života a tím i kulturní úpadek.
Že se v dobách vysokých kultur lidem dobře žilo, to je mimo veškerou
pochybnost. Nic se nesnáší hůře, než dlouhá řada dobrých dní. Pokud se
lidem dobře daří, začnou být rozmazlení a zpohodlní, začnou se také
společensky družit. Vesnice, tržiště, město, to jsou biologické důsledky
sdružování se. Farář, řídící učitel a lékař jsou doprovodnými jevy, kterých
se houfující se člověk nechce vzdát, stejně jako řemeslníků, kteří se starají
o tu či onu příjemnost a o pohodlí lidských mas, směstnaných na malém
prostoru.
Dobře fungující domácí vodovod, anglické klozety s vodním
splachováním, kanalizace, později i horkovodní ústřední topení, to vše
patří k mnoha věcem, jež usnadňují a zpříjemňují obyvatelům města
jejich život.
Stejně si to zařídili před mnoha staletími Římané, když stáli na
vysokém kulturním stupni a když se snažili o to, aby si po těžkých bojích
a s velkou kořistí uspořádali svůj život co nejpohodlněji a nejpříjemneji.
K nejznámějším příjemným stránkám tohoto pohodlného života
patřily, když odhlédneme od Panem et Circenses, geniálně zbudované
vodovody, lázně a nezapomínejme ani na nanejvýš příjemné horkovodní
vytápění, jež bylo podle vykopávek zbudováno tak důmyslně, Ze umělé
teplo, jež jak známo stoupá, když se přirozené sluneční teplo snižuje
neboli klesá, neboť v údolích je teplo a na vrcholcích hor, které by měly být
blíže domněle rozpálené pánvi Slunce, je zatraceně chladno, zákonitě
naplnilo obývací i jiné místnosti.
Protože bylo o jakékoliv pohodlí postaráno již předem a protože
mechanickým tlakem při vytlačování vody do kopce se voda uměle
vytvořenými vodovody vracela zase zpět, místo vody začal kupodivu
stoupat nepokoj a neklid.
A jednoho dne, aniž by si toho někdo všiml, římská kulturní
konjunktura zmizela beze stopy.
Vynálezy Viktora Schaubergera – Stroj prý při startu modrozeleně zářil a při přistávání vydával stříbřitou záři. V mnichovské publikaci Das Neue Zeitalter se roku 1956 psalo, „Viktor Schauberger byl vynálezce a objevitel nové pohonné síly – imploze, která pouze s použitím vzduchu a vody je schopna vyrábět generovat světlo, teplo a hnací sílu.“Vynálezy Viktora Schaubergera
Pokračování textu Viktor Schauberger – voda, energie, les, půda, úroda, měď