Publikováno

Víme komu vděčíme za schopnosti?

Také satan dává svým ctitelům určité schopnosti.
Protože je skutečný lhář, obdarovaní někdy neznají
nebo nechtějí znát původ těchto schopností pro velikou
radost z takových „milostí“.

Někdo má schopnost
věštění, jiným stačí mít před sebou list papíru a pero
v ruce a napíší celé stránky poselství, další mívají pocit,
že se mohou zdvojit a částí své osoby pronikat do
domů a prostředí, třeba i vzdálených. Velmi obvyklým
jevem je, že jistý „hlas“ vnuká modlitby a jindy úplně
jiné věci. Jaký je původ těchto mimořádných darů?
Jsou to charismata Ducha svatého či dary ďábelského
původu? Nebo jsou to jednoduše parapsychologické
jevy? Je třeba, aby kompetentní lidé po určitém studiu
a rozlišení ukázali pravdu. Sv. Pavlovi se vThyatirách
stalo, že ho stále následovala jistá otrokyně. Měla věš­
teckého ducha a díky této schopnosti přinášela svým
pánům značný zisk. Byla to však schopnost od ďábla
a zmizela hned poté, co sv. Pavel vyhnal zlého ducha
(Sk 16,16-18).
Jako příklad uveďme několik úryvků ze svědectví,
které bylo podepsáno Erasmem z Bari a otištěno
v Rinnovamento dello Spirito Sancto [Obnova v Duchu
svatém) v září 1987. V závorkách jsou mé poznámky.
„Před několika lety jsem získal určité zkušenosti
ve hře se sklenicí. Nevěděl jsem, že je to forma spiritismu.
Poselství obsahovala slova jako mír a bratrství
(všimněte si, jak se ďábel maskuje v podobách dobra).
Po určité době jsem dostal podivné schopnosti právě
při své službě v Lurdech (zřejmě neexistují místa – ani
posvátná – kam by se démon nemohl vloudit). Měl
jsem schopnosti, které parapsychologie nazývá mimosmyslové,
tj. jasnovidectví, telepatie, určoval jsem
lékařské diagnózy, vnitřním viděním jsem poznával
nitro pacientů nebo minulost živých i zemřelých lidí
apod. Po několika měsících jsem získal další schopnost:
zmírnit nebo odstranit fyzickou bolest vkládá­
ním rukou; byla to patrně tzv. pranoterapie (magnetizérství).
Díky těmto darům bylo snadné hovořit
s lidmi. Avšak po těchto setkáních zůstávali lidé
z mých slov šokováni a s pocitem hlubokého zneklidnění,
protože jsem je odsuzoval za spáchané hříchy –
viděl jsem jim totiž do duše. Při čtení Božího slova
jsem si však uvědomoval, že můj život se vůbec nezměnil.
Byl jsem stále hněvivý, neuměl jsem odpou­
štět hned a ze srdce a byl jsem citlivý na urážky. Měl
jsem strach vzít svůj kříž, strach z neznámé budoucnosti
a ze smrti.
Po dlouhém bloudění a bolestných útrapách mě
Ježíš dovedl k Obnově. Zde jsem našel několik bratří,
kteří se nade mnou pomodlili. Vyšlo najevo, že mé
schopnosti nebyly od Boha, nýbrž od ďábla. Mohu
dosvědčit, že jsem viděl moc jména Ježíš. Přiznal jsem
si své spáchané hříchy, vyznal jsem je a vzbudil nad
tím lítost. Zřekl jsem se všech okultních praktik. Své
schopnosti jsem ztratil a Bůh mi odpustil, za což mu
děkuji.“
Nezapomeňme, že také bible uvádí příklady, jak
tytéž mimořádné věci byly jednou od Boha, a jindy od
ďábla. Některé Mojžíšovy divy, které vykonal před faraónem
z Božího příkazu, předváděli také dvorští
kouzelníci. K poznávání původu jevů tohoto charakteru
nestačí tedy zkoumat skutek izolovaně.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *