Publikováno Napsat komentář

Ztracené město Z a jeho spojení s tajemnými Atlantiďany

Z historie víme o nejednom dávném městě, nyní považovaném za mýtus, které údajně existovalo před tím, než se začala psát historie lidstva. Ztracené město Z je jedním z těchto měst.

Nejslavnější osobou, která kdy pátrala po tomto ztraceném městě, je bezpochyby Percy Harrison Fawcett, renomovaný průzkumník, který se toto dlouho ztracené město pokusil najít uprostřed amazonské džungle.

 

Podle legend a mýtů bylo ztracené město Z postaveno v dávných dobách potomky Atlantiďanů. Badatelé věří, že Atlantiďané, kteří přežili zničení své domoviny se rozprchli do různých míst na celém světě. Někteří z nich pak skončili v Amazonii, kde se také usadili.

Fawcett uskutečnil celkem osm expedicí, přičemž při poslední z nich záhadným způsobem zmizel on i celá jeho výprava.

Podařilo se mu uprostřed Amazonie najít ztracené město Z? Mohlo být ztracené město Z být nějak spojeno s bájným Eldorádem nebo Atlantidou? Co se vlastně Fawcett během jeho poslední expedice stalo?

Zdá se, že na tyto otázky nemá nikdo uspokojivé odpovědi.

Odkud ale tyto příběhy o obrovských městech ze zlata obývaných mocnými bytostmi vlastně pocházejí?

Části těchto příběhů pocházejí ze starého kontinentu. Když se evropští průzkumníci začali vydávat na výpravy do Ameriky, začaly se přirozeně pozvolna objevovat mýty a legendy o nadpřirozených stvořeních a pololidských kmenech domorodců, které daly později vzniknou příběhům o obrovských městech v srdci džungle.

Z jakého důvodu se ale tyto příběhy objevily?

Někteří historikové si myslí, že to bylo způsobeno množstvím různých kmenů původních obyvatel, kterým museli Evropané čelit a jejich podivnými zvyky a náboženskými rituály. Díky tomu se příběhy o nich rychle šířily a byly stále okázalejší.

Postupem času se tyto příběhy vyvinuly a stala se z nich vyprávění o velké a mocné civilizaci disponující bohatstvím, které si člověk ani neumí představit. Nutno dodat, že tyto příběhy živili i samotní mecenáši těchto expedic, protože dodávaly mužům odvahu a nutily je riskovat, z čehož měli v konečném důsledku jejich podporovatelé nemalý profit. Později se tak z těchto příběhů vyvinuly známé mýty o Eldorádu, které se stalo snem všech lovců pokladů a živilo jejich hlad po zlatu a obrovském bohatství.

Ztracené město Z a plukovník Percy Harrison Fawcett

Plukovník Percy Harrison Fawcett byl Britský průzkumník, který dal ztracenému městu Z jméno poté, co se v roce 1912 našel starodávný rukopis 512, který byl do té doby uchován v Národní knihovně v Brazílii. Historikové se dnes shodují, že jeho přesvědčení o tom, že ztracené město Z skutečně existuje bylo částečně dáno objevem Machu Picchu v roce 1911.

První stránka rukopisu 512.První stránka rukopisu 512.

Rukopis 512 byl údajně sepsán portugalským Bandeirantem jménem João da Silva Guimarães, který údajně objevil ruiny tohoto mocného starodávného města hluboko v džungli Amazonie v roce 1753. Ačkoliv Guimarães v rukopisu popsal město poměrně podrobně, neuvedl jeho přesnou polohu.

Tento záhadný rukopis je doplněn o zajímavé detaily, jako je například popis objevu měšce plného zlaťáků nebo reprodukce různých hieroglyfů, které se údajně nacházely po celém městě a připomínají řecké nebo fénické písmo.

Není se čemu divit, že přečtení tohoto rukopisu Fawcettovu posedlost ztracenými městy jen znásobilo.

Během svých cest si Fawcett vyslechl spoustu příběhů o tajném starověkém podzemním městě, které se mělo nacházet “někde” v džungli v Chile a které mělo mít podle legend ulice dlážděné stříbrem a střechy domů ze zlata.

Trasa, kterou se vydal plukovník Percy Harrison Fawcett při hledání ztracneého města Z.Trasa, kterou se vydal plukovník Percy Harrison Fawcett při hledání ztracneého města Z.

V dopise z roku 1912 adresovaném svému synovi Fawcett o ztraceném městě Z napsal:

“Čekám, že ruiny města budou připomínat spíše monolity a že budou starší, než objevy učiněné v Egyptě. Soudě podle nápisů, které se nacházejí v různých částech Brazílie, používali obyvatelé tohoto města abecední písmo příbuzné mnoha starodávným evropským a asijským jazykům. Také jsem slyšel zvěsti o podivném světlu, které se nachází uvnitř budov tohoto města a které vyvolávalo v indiánech, kteří jej údajně spatřili, hrůzu.”

“Centrální část ruin, které nazývám “Z” – náš hlavní cíl – je údolí obklopené vznešenými horami. Údolí je asi 10 mil široké a město se nachází na vyvýšenině v jeho středu, ke které vede široká, kameny dlážděná silnice. Domy jsou nízké a nemají okna a uprostřed města je chrám ve tvaru pyramidy. Obyvatelstvo města je poměrně početné, chovají domácí zvířata a v okolních kopcích mají vyspělé doly, které je zásobují kvalitní rudou. Nedaleko se nachází druhé město, nicméně jeho obyvatelé mají nižší společenské postavení, než obyvatelé “Z”. Dále na jih se pak nachází další velké město, které je však naprosto zničené a napůl pohřbené.”

Lost-City-of-Z.jpg

 

Záhada Fawcettova zmizení

Co se ale vlastně s jedním z nejslavnějších průzkumníků vlastně stalo?

V roce 1921 uskutečnil Fawcett první expedici, která měla ztracené město Z najít. Jeho snažení skončilo jeho zmizením, které vedlo k řadě mýtů a příběhů obestírajících jeho osud.

Jeho poslední expedice vyrazila na přelomu března a dubna 1925, financována novinovými nakladatelstvími jako byla například Královská geografická společnost nebo rodina Rockefellerů. Fawcett si byl naprosto jistý, že výsledkem jeho expedice bude objev mýtického města.

V květnu 1925 dosáhla expedice nezmapovaného území a dosáhla míst, kam se před nimi ještě nikdo neodvážil.

Fawcettova sebedůvěra byla značně posilněna tím, co mu o údajných ztracených městech vyprávěli místní indiáni během jeho cest Amazonskou džunglí. Dokonce i jeho poslední dopis, sepsaný 9 dnů před jeho zmizením jeden takový příběh zmiňuje.

Viděl jsem a mluvil jsem s náčelníkem indiánů jménem Roberto. S tím, jak sílil vliv vína, které jsem mu nalil, mi začal vyprávět příběhy, které slyšel od svého děda. Vždy chtěl podniknout cestu k vodopádu, ale teď už je na to moc starý. Myslí se, že se v těch místech nacházejí zlé indiánské kmeny. Přísahal však na to, že jeho předkové vystavěli tamní starodávná města. O tom však mám pochybnosti, protože on, stejně jako indiáni kmene Mechinaku, má hnědou pleť podobnou Polynézanům, a ne rudou kůži, která je obvykle s obyvateli těchto měst spojována.

Percy Harrison Fawcett, 20. května 1925

Sandmans-Realm.jpg

 

Jeho tým pak pokračoval do míst, která před nimi žádný Evropan nespatřil. Setkali se s mnoha nebezpečími, ale nevzdali se. Nakonec dosáhli místa, které pojmenovali “tábořiště mrtvého koně” a odkud Fawcett poslal posly zpět. S nimi poslal i dopis pro svoji ženu.

Má drahá Nino
moje snaha psát je provázena mnoha obtížemi, zejména díky legiím much které otravují od úsvitu do setmění – a někdy i během noci! Nejhorší jsou ty malé, které jsou menší než špendlíková hlavička, téměř neviditelné, ale bodají jako moskyti. Mraky těchto much jsou vždy přítomné. K tomu se přidávají miliony včel a zástupy dalších brouků a bodajících hrůz, které útočí na ruce i nohy. Dokonce ani sítě na hlavu je nedokážou zastavit a co se týče sítí proti moskytům, tento hmyz létá přímo skrz ně! Je to k zešílení.
Doufám, že se z této oblasti dostaneme během několika dnů, protože zde táboříme už delší dobu a snažíme se zorganizovat návrat nosičů, kteří svoji cestu zpět už netrpělivě vyhlížejí, protože už toho mají dost – a já jim to nedávám za vinu. Pokračujeme s osmi zvířaty – třemi osedlanými mulami, čtyřmi mulami, které vezou náklad a madrinhou, vedoucím zvířetem, které udržuje ostatní pohromadě. Jackovi je dobře a je zdráv, cítí se každým dnem silnější i přes to, že trpí na kousance od hmyzu. Já sám jsem poštípán od hlavy až k patě a ty piumy, jak říkáme těm malým, mám po celém těle. Nicméně je to Raleigh, kdo mi dělá starosti. Stále má zavázanou jednu nohu ale odmítá se otočit a jít zpět. Zatím máme dostatek jídla a nemusíme se nikam pohnout, ale nejsem si jistý jak dlouho nám to vydrží. Až se pohneme dál, možná tam nebude pro naše zvířata dostatek jídla. Navíc nemůžu doufat, že se budu na cestě držet lépe než Jack nebo Raleigh – moje roky navíc mi moc nepřidávají, ačkoliv se snažím jak nejlépe můžu vyrovnat moje léta svým entusiasmem – musím vydržet.
Spočítal jsem si že bychom se měli setkat s indiány asi tak za týden, možná za deset dnů, kdy bychom měli dosáhnout toho tolik očekávaného vodopádu.
Nyní jsme zde, v kempu mrtvého koně, na pozici 11°43′ jižně a 54°35′ západně, na místě kde v roce 1920 zemřel můj kůň. Zůstaly z něj jen kosti. Můžeme se zde vykoupat, ačkoliv zdejší hmyz dělá z koupele velice nepříjemnou záležitost. Nicméně počasí je dobré. V noci je poměrně veliká zima ale rána jsou svěží, nicméně horko i hmyz jsou uprostřed dne už v plné zbroji a od té chvíle je to až do večera v kempu utrpení.
Nemusíš se bát žádného neúspěchu…

Percy Harrison Fawcett, 29. května 1925

To jsou poslední slova plukovníka Percy Harrisona Fawcetta.

Uběhly další dva roky a od Fawcettovi ani jeho týmu nikdo nic neslyšel.

To vyústilo v několik dalších expedic, jejichž cílem bylo odhalit, co se s Fawcettem stalo. Zajímavé je, že každá další expedice se setkala se stejným osudem.

Fawcettovo zmizení vyústilo celkem ve 13 dalších expedic, při kterých přišlo o život více než 100 lidí ve snaze najít jeho, jeho společníky nebo ztracené město Z.

Dodnes nikdo přesně neví, co se stalo Fawcettovi, členům jeho expedice nebo dalším více než 100 lidem, kteří se vydali jej hledat.

Samozřejmě se objevilo množství teorií, spekulujících o jeho osudu. Někteří tvrdí, že Fawcett a jeho tým byli zabiti Amazonským kmenem, zatímco jiný naznačují, že zemřeli hlady, utopili se nebo podlehli nemocem. Někteří také naznačují, že Fawcett a jeho tým mohli být zabiti bandity, kteří se tehdy v neprobádaných končinách Amazonie skrývali.

Co se stalo doopravdy se už asi nikdy nedozvíme a můžeme se o tom jen dohadovat, stejně jako o tom, zda ztracené město Z skutečně existuje.

3

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

%d bloggers like this: