Američané zjišťují, že jejich školáci jsou stále hloupější

Známý americký spisovatel, právník a blogger Michael Snyder komentuje výsledky výzkumu, které proběhly v americkém tisku. Hovoří se v nich o značném a neustávajícím snižování intelektuální úrovně amerických školáků a studentů. Jsou citovány seriozní časopisy i zpravodajská média a také vystoupení akademických vědců.

 

 

Na grafu sestaveném výzkumníky z University of Hartford (Connecticut) je křivka zachycující snižování úrovně IQ obyvatelstva planety v průběhu let. Graf byl sestaven na základě výsledků sledování obyvatel Velké Británie, Dánska a Austrálie.

 

 

Čtyři body za 60 let – od roku 1950 do současnosti – to je zarážející. A to nemluvíme o tom, že ani počátečních 91,7 bodů nevzbuzuje zrovna nadšení. Navíc holandský vědec Nijenhuis z Amsterodamské univerzity spočítal, že od roku 1884 do roku 2004 se výše IQ obyvatel Západu snížila o celých 14 bodů!

 

Nu což, i Boloňský systém svou misi na ohlupování lidstva plní velmi dobře…

To, co proběhlo při hodnocení výsledků jednotné státní zkoušky, je pro Ameriku vskutku charakteristické. Jejich test se nazývá „Reasoning Test (nebo také SAT – Scholastic Aptitude Test či Scholastic Assessment Test, což je doslova Akademický hodnotící test) a je to standardizovaný test pro přijetí na vysoké školy v USA. Za 6 let v období 2006 – 2012 se počet bodů získaných uchazeči při této přijímací zkoušce snížil z maximálně možných 2.400 o 20 (z 1518 na 1498). Na následujícím grafu je zachycena hodnota průměrného získu bodů v kategorii “Čtení – mateřský jazyk”.

 

 

A jedna zajímavost: v kategorii “Matematika” získali z 800 možných bodů Američané asijského původu průměrně 595 bodů, Američané latinskoamerického původu 485 a krajané Obamy jen 428 bodů. O “bílých” Američanech je jen řečeno, že za sledované období (2006 – 2012) se jejich celkový výsledek snížil o 4 body, u ostatních národností se snížil o 22 bodů. Avšak kromě Asiatů, ti nepřestávají udivovat: jejich průměrný zisk se totiž zvýšil o 41 bodů! Tady je máte!

Materiál předložený Michaelem Snyderem je přesvědčující. Tím spíš, že autor má s čím srovnávat. Nabízí totiž svým čtenářům vyplnit si úkoly přijímací zkoušky pro přechod do vyššího ročníku (13 – 14 let) z roku… 1912. A připojuje i kopii výsledkové listiny zkoušky.
Jenom mě, upřímně řečeno, poněkud překvapil Michaelův dovětek. Napsal totiž: “Můžete se sami přesvědčit o tom, že tato zadání byla daleko těžší, než jsou dnes“. Tento vysoce vzdělaný autor pak ještě dodává, že by “zkouškou v roce 1912 sotva prošel“.
Zajímavé…
Pro ruského člověka (pro českého určitě také – pozn. překl.) však může být prohlédnutí těchto “obtížných” zkoušek z roku 1912 důvodem k optimismu. Myslím, že by to dokonce u něj vyvolalo i shovívavý úsměv. Pokud by totiž v sovětské škole byla takováto úroveň, je nepravděpodobné, že bychom mohli sestrojit atomovou bombu, vypouštět do kosmu rakety a postavit Dněprogres!
Zde je pro ilustraci několik příkladů oněch “obtížných” úkolů, před nimiž váhá autoritativní a po-americku vzdělaný spisovatel:

I. Výslovnost
Vyslov 40 zadaných slov.

II. Čtení
Přečti úryvek zadaný učitelem.

III. Aritmetika
Je předloženo deset úkolů.
1. Napsat slovy 5 zadaných čísel. Pozor, u čtyř z nich se jedná o desetinné číslo!
2. Spočítat: 35,7 + 4; 5,8 + 5,14; 59 + 112
3. Je dána cena metru tapety, rozměry stěn, dveří a dvou oken. Kolik bude tapeta stát?
4. Kdosi koupil farmu za 2.400 dolarů a prodal ji za 2.700 dolarů. Kolik procent byl zisk?
… A dále to pokračuje v podobném duchu. Ještě snad poslední úkol:
10. Je dána cena kubíku dřeva. Spočítej, kolik zaplatíš za nákup dřeva na stavbu boudy, jejíž šířka a výška jsou dány.
(Vzpomínám si, že když jsem byl učitelem matematiky, tak v 5. třídě střední školy (12 let) byly děti obeznámeny nejen s pojmy “objem” nebo “desetinné číslo”, ale uměly i samostatně operovat s běžnými zlomky. V americkém zadání je jediná nedesetinná část – zlomek 1/2. A připomínám, že tato zkouška je určena dětem ve věku 13 – 14 let!)

IV. Gramatika
Osm zadání typu “Jaké vlastnosti má sloveso” nebo “Rozdělte na části větu: John běží po mostě”.

Existuje ještě kapitola Geografie s 10 otázkami (typu “Vyjmenujte v sestupném pořadí tři největší státy Ameriky”), 10 otázek z historie (“Vůči kterému prezidentovi byl uplatněn impeachment?”) a 10 otázek týkajících se administrativního uspořádání USA (“Pojmenujte a vysvětlete tři druhy moci v USA).

A pak je tu ještě jedna kapitola – Fyziologie – s takovýmito otázkami:
Proč je třeba se učit fyziologii? Popiště uspořádání srdce. Jaký je rozdíl mezi žílami a tepnami?
Atd.

Nemám představu, s jakou epochou Ruska můžeme srovnávat tyto úkoly určené pro Američany ve věku 13 – 14 let. Je však jasné, že zcela určitě ne se sovětským obdobím, neboť například v učebnici algebry pro 6. ročník nacházíme takovéto úlohy:

 

1005. a) Může dvojice přirozených čísel vyhovovat zápisu 6x – 5y = 102 ?
b) Může dvojice čísel, kdy každé z nich je dělitelné 3, vyhovovat rovnici 37x + 41y = 107 ?1006. Najděte pět řešení těchto rovnic:
0 . x + 2y = -7
3x + 0 . y = -21
x . (y + 5) = 0
(x – 3) (y + 4) = 0

 

 

 

 

překlad první úlohy:

1021. Dokažte sestrojením, že grafy rovnic y = -x + 5, 2x – y = 16 a x + 2y – 3 = 0 se protínají v jednom bodě. Najděte souřadnice tohoto bodu.

 

 

 

 

 

 

překlad zadání prvního cvičení:

896. Vyjádřete tyto výrazy jako součet nebo rozdíl třetích mocnin a rozložte je na činitele:

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Ale mohli bychom porovnat třeba s úlohami pro naše školáky ze 2. ročníku I. stupně, kterým je 8 let:

 

překlad dvou úloh:

1. Na severní stranu školního pozemku děti nasadily po 45 kusech lip a akácií. Za několik dní nasázely ještě 15 lipek a 25 akácií. Kolik celkem nasadily lipek a kolik akácií?
2. Žáci vysázeli sazenice malin. V srpnu vysadili 35 kusů, v září 25 a v říjnu 15. Dobře se ujaly jen ty, které byly vysazeny v září. Ostatní byly slabé. Kolik bylo slabých sazenic?

 

 

A zcela nepřiměřené by pro budoucí ničitele Hirošimy a Nagasaki asi byly tyto úlohy, které řešily ruské děti ve školách Ruského impéria. 

Ačkoli američtí školáci asiatského původu by možná za oněch 3:45 hod., které SAT na zkoušku přiděluje, nejen přečetli zadání, ale třeba by dokonce i pochopili jeho obsah…

 

Takže docházím k závěru, že při srovnání ruské úrovně vzdělávání s Američany je to asi tak jako s tím nebem a dudami…

 

(z filmu Absurdistán, 2006)

zdroj:
http://ss69100.livejournal.com/1763763.html