Publikováno Napsat komentář

Staré mapy Afriky

Všimli jste si, že staré mapy Afriky jsou detailnější, zatímco v 19. století je tento světadíl jedno bílé plátno?
 
 
V historii kartografie je patrný zvláštní paradox: na raných mapách 16. – 17. století prakticky chybí bílá místa. Území tehdy málo prozkoumaných kontinentů, jako Asie, Ameriky nebo Afriky, jsou pokryta nespočetnými nápisy a zobrazeními mnoha měst, zemí, hor a řek. Jak se však blížíme k naší době, začnou se objevovat bílá místa a je jich stále více, nicméně pak se zase začnou zmenšovat, až nakonec zmizí úplně. Jak si to vysvětlit?
Abychom si to doložili, ukážeme si to na konkrétním příkladu Afriky.
 

 
 
Mapa Afriky z atlasu Abrahama Ortelia, 1570
V plném rozlišení ZDE.
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Mapa Afriky z atlasu Gerharda Mercatora, 1595. Zeměpisná délka kontinentu je okolo 80°, zatímco reálná je méně jak 70°.
V plném rozlišení ZDE.
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Mapa patrně z roku 1658 (?).
V plném rozlišení ZDE.
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Mapa z roku 1701. Obrázek s personifikací Nilu překrývá zející prázdnotu.
V plném rozlišení ZDE.
 
 
 
 
 
 
 
 
Mapa z roku 1782. Bílých míst už je velmi mnoho, ale délka i šířka je naznačena správně – méně než 70°.
V plném rozlišení ZDE.
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Afrika 1812 – téměř bílé plátno. Naznačeno je víceméně jen pobřeží, a ani to ne všude. Takový je tedy začátek skutečné vědy geografie!
V plném rozlišení ZDE.
 
 
 
 
 
 
 
 
 
1860. Rozloha neprozkoumaných území se významně snížila, ale celá střední Afrika je stále prozkoumána velmi málo. Dokonce ani východní břeh Viktoriina jezera není zobrazen.
V plném rozlišení ZDE.
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Když v roce 1885 Haggard psal román “Kopí krále Šalomouna”, umístil vymyšlené národy na tehdy neprozkoumaná území. Ale tehdy už i široká veřejnost, a tím spíš vědci, chápali rozdíl mezi fantasticko-dobrodružným románem a realitou. Ale o 200 – 300 let dříve to nejspíš zase tolik nerozlišovali.
Proč tohle všechno píšu?
Proto, že pokud už učenci 16. – 17. staletí umísťovali vymyšlená města, království a objekty fyzické geografie na neprozkoumaná území s vědomím, že je velmi pravděpodobné, že počet bílých míst se bude časem zmenšovat, pak je mohli “umístit” do vzdálenější epochy. Vždyť cestování v čase se zatím běžně neprovádí, a ani v nejbližší budoucnosti se nejspíš konat nebude. Tak proč ne?
 
PS: Podle některých lidí, kterých si velmi vážím, je velká část map 16. – 17. století podvrhem. Ale diskutovat o tom se zatím nechystám.
Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..