Posted on Napsat komentář

Koloběh vody

Odtok vody
Úplný koloběh znamená vstup vody do nitra Země, vytvoření
potřebných vodních mas, zdržování jejího odtoku a tím její zadržování
respektive minimalizaci nebezpečí velké vody.
U polovičního koloběhu naopak nastane známý stav, kdy stále
znovu a znovu stoupají vodní výpary, takže atmosférické masy
dostávají další a další dodávky páry a srážky jsou častější. Velká
voda je pak součástí tohoto procesu.

Proudění vody pod zemským povrchem (proudění spodní vody) vzniká,
jak již bylo dříve zmíněno, díky tlaku, vyvíjenému shora i zdola,
a také díky teplotním rozdílům mezi spodní vodou a horninou respektive
vodními vrstvami, které ji obklopují. To, co jsme dosud chápali
pod pojmem proudění spodní vody. bylo ve skutečnosti pouze odtékání
spodní vody, která narazila na nepropustnou vrstvu a pohybovala
se po jejím spádu tak dlouho, dokud se opět nemohla zapojit do úplného
koloběhu.
K odtékání vody po zemském povrchu dochází ve dvou případech:
1. Při negativním teplotním spádu, jak bylo popsáno v předchozím
odstavci, a to ihned;
2. Při pozitivním teplotním spádu k tomu dojde tehdy, když hladina
spodní vody vystoupí po svém nasycení – za spolu účinkování slu nečního
záření – nad zemský povrch.
Tím se dá vysvětlit i jev, často pozorovaný v horách, a to: Po několikadenním
dešti není v příslušném povodí zaznamenán žádný významný
vzestup hladin vodních toků. Teprve po příchodu teplého
počasí se v povodí objeví velká voda. Studená spodní voda stoupá na
zemský povrch, nyní již ohřátý působením Slunce a horkým vzduchem
nad povrchem země. Dřívější pozitivní teplotní spád se změní
v negativní. Voda začne odtékat. Říká se, že „hora pouští vodu“.
Předpoklady pro vznik velké vody jsou v prvním případě podstatně
větší, a ještě vzrostou, když se následkem zprvu negativního teplotního
spádu v půdě při víceméně přímém odtoku vodních mas vytvoří
pozitivní teplotní spád, díky němuž voda postupně získává tendenci
pronikat do země, plovoucí předměty se ochladí a jsou unášeny pryč.
Ke spádu koryta se přidá ještě i povrchový spád. Dojde k dalšímu
zvýšení rychlosti odtoku a vlečné síly pro předměty ve vodním toku.
V dalším průběhu a po nespočtu zvratech nynějšího pozitivního teplotního
spádu v negativní a naopak se přidá tvorba proudových křivek
díky turbulenci a tím dochází k mechanickému zdržování a brzdění
toku. Materiál, jenž byl přinesen vodou, ucpe koryto a následující
v°dní masy jsou zadrženy. Výsledkem je pak povodeň.

T Pokud dojde v případě, označeném jako č.2, k nasycení rezeruoáru
spodní vody díky trvalému pozitivnímu teplotnímu spádu, pak je spodní
(pramenitá) voda, dostávající se na povrch, chladnější než vrstva
horniny, nacházející se v jejím bezprostředním okolí. Teplotní spád se
obrátí a začne být negativní. Dojde k rychlému odtékání chladných
mas těžké vody. Nadbytečná těžká voda dosahuje díky relativně nízké
teplotě půdy jen velmi zvolna pozitivního poměru, protože těžká voda
se otepluje jen pomalu. V první třetině vodního toku se pak díky příliš
velkému spádu koryta tvoří turbulentní proudy a tím křivky v horizontálním
směru. Další přechod od negativního teplotního spádu
k pozitivnímu tedy proběhne již pomaleji a pomocí silného turbulentního
proudění, jež způsobuje příliš ostré horizontální vlny a tím vyplavování
strhávaného materiálu na jedné straně a vymílání koiyta
na straně druhé díky mechanickým účinkům. Dalším důsledkem tohoto
způsobu odvádění vody je rozšíření koryta, vymílání štěrkových
břehů, vypařování nebo klesání vody, nacházející se opět v silném
vlivu vnější teploty v rozrytém a vymletém korytě (loje téměř typický
alpský říční tok, vždy s jednostranně prohloubeným dnem a štěrkovou
naplaveninou na protější straně). Voda je vedena podobně jako
v prvním případě cik-cak.66 Následkem je rozervání břehů. Při vysoké
vodě nastane díky těmto příčným vlnám a křivkám mechanické brzdění,
břeh je drásán ještě více a stav je ještě horší než byl předtím.
A následkem je opět povodeň.
Aby bylo možno zásadním způsobem snížit nebezpečí vysoké vody,
je nutno umělým způsobem zamezit oběma extrémním případům 1 a 2.
Vytvářením retenčních nádrží s odpovídajícím zařízením jsou průtočné
poměry, jež byly nesprávně nastaveny díky posunutí teplot
v zemské kúře a tím i teplotního spádu mezi jednotlivými zemskými
vrstvami, ve výše uvedeném smyslu opét regulovatelné. Průtočné poměry
se prostřednictvím těchto regulačních nádrží automaticky nastaví
podle příslušné denní teploty tak, že jsou v prvé řadě bezpečně
eliminovány oba popsané extrémní případy a v průtočných poměrech
se automaticky nastaví vhodné přechodné teploty. Pomocí stále jemnějšího
nastavení jednoduchých přístrojů, jež jsou určeny pro tyto nádrže
(čímž je míněn vzduchem řízený keson podle patentu č. 136214)
se pak dají nastavovat stále znovu vhodné teplotní spády v závislosti
na ročním období a tím je možno ovlivnit nebezpečí vysoké vody
v okamžiku jeho vzniku a postupně mu úplně zabránit.

J a k é jsou ledy důsledky lélo terénní úpravy: Žádné nebezpečí povodní,
protože přizpůsobením odcházejících vodních mas průměrné
roční teplotě je dosaženo správného teplotního spádu v zemských
v rstv á ch , čímž je umožněno zvýšení nasákavosti půdy, správné n a stavení
výšky hladiny spodní vody a vytvoření nanejvýš potřebných
r e te n č n íc h jímek. Díky správně nastaveným průtočným poměrům se
pak odehrává regulované odvádění vody po zemském povrchu a nikde
se neodehrává místně omezené odpařování, díky čemuž také nedochází
k místně omezeným přívalovým srážkám v rychlém sledu za sebou,
zkrátka je nastolena nová regulace a rovnováha uspořádaných
poměrů úplného koloběhu vody.
V oblastech, kde je zapotřebí provést vysušení močálů, je rovněž
možno pomocí nastolení vhodného teplotního spádu právě pro tento
případ (pozitivního teplotního spádu) přimět nežádoucí stagnující vodu,
aby se ztratila.
Je tedy možno vytvořit podle potřeby úplný koloběh vody nebo poloviční
koloběh vody, zatímco až dosud budované a chválené údolní
nádrže jednostranně vytvářely pouze poloviční koloběh.
V této souvislosti je nutno ještě jednou upozornit na význam úplného
a polovičního koloběhu:
Úplný koloběh znamená vstup vody do nitra Země, vtvoření potřebných
vodních mas, zdržování jejího odtoku a tím její zadržování
respektive minimalizace nebezpečí velké vody. Dochází i ke vzniku
trvalých zdrojů chladné vody, jejichž voda vnáší do vodních toků,
s nimiž se v povodí spojuje, nižší teplotu a pomáhá tím zabraňovat
příliš rychlému a nadměrnému odpařování.
U polovičního koloběhu naopak nastává známý stav, kdy stále
znovu a znovu stoupají vodní výpary, takže atmosférické masy dostávají
další a další dodávky páry a srážky jsou častější. Velká voda je
pak součástí tohoto procesu.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..