Posted on Napsat komentář

Omamné látky jako klíč k jiným světům

Při užívání některých omamných látek se nějakým způsobem mění vnímání a dostavují se zvláštní optické vjemy. Pochopitelně, ty vjemy nemusí být omezeny jen na zrakové smysly. Celkově se vjemy způsobené takovými látkami nazývají jako halucinace. Takové slovo se definuje jako něco iluzorního, klamného a zcela nereálného. Je však podivuhodné, nakolik „skutečné“ a komplikované některé ty „halucinace“ jsou a jak jsou celkově popisovány zážitky po požití některých omamných látek. Mohou se dostavovat obrazy velmi složitých grafických vzorů. To však nepovažuji za přirozený klamný výsledek dočasně pomatené mysli. Domnívám se, že přirozený klam by měl vypadat chaoticky a především jaksi rozmlženě, bez jasných kontur, bez složitých geometrických vzorů a bez dalších zcela zřetelných prvků. To je pro mě jedním z důvodů se domnívat, že některé halucinace skutečně nemusejí být pouhým iluzorním výplodem omámené mysli. Některé zkušenosti dokonce nesou zmínky o velmi živé a zřetelné komunikaci s nějakými inteligentními entitami. Nutno spravedlivě podotknout, že halucinogeny působí na vnímání přímo, a tak nemusí být příliš silným argumentem to, že některé zážitky jsou vnímány jako velmi živé. Přesto však vidím podstatně velký prostor k úvahám, zda některé takové látky skutečně poskytují dočasný klíč do „jiných světů“. Nechci specifikovat, co přesně myslím tím pojmem „jiné světy“. Nemyslím tím nutně cizí obydlený svět v jiné části vesmíru a ani nechci házet pojmy jako „jiná dimenze“, protože dostatečně dobře nevím, co vlastně dimenze jsou. Chápejte pojem „jiné světy“ jakkoliv po svém.

 

 

Skutečná realita je považována za jedinou správnou, protože (kromě představivosti a snů) se v ní neustále nacházíme. To jsou ale dost chatrné základy pro tak rezolutní tvrzení.

Mnoho lidí, kteří se pokusili do těch „jiných světů“ nahlédnout, pak doporučují ostatním lidem (nebo jen těm „více připraveným“), aby to zkusili také, že pak u nich také dojde k prozření, že budou vše vnímat najednou zcela jinak. Zde bych však rád vsunul malé varování. Možná takový zážitek dokáže člověku natolik „otevřít oči“, že ho to skutečně změní. A třeba jde v mnohém o pozitivní změnu. Možná však existují hlediska, v jejichž světle to už tak pozitivní změna nebude. Mnozí z nás nežijí na volné noze a bez závazků. Mnozí z nás musí alespoň do nějaké míry akceptovat syntetický systém, chodit do práce, denně v práci hledat zápal do úplných nepodstatných blbostí, na kterých však z podstatné části stojí rodinné příjmy. A nebo, když se pak změníme do takové míry, že budeme najednou někým jiným i pro naše partnery… Zkrátka, ta „změna k lepšímu“ může mít svá úskalí. Nechť to každý zodpovědně zváží, třeba před případným prvním pokusem.

Vzhledem k tomu, že pravidelné užívání silnějších omamných látek dost huntuje náš organizmus, domnívám se, že opakovaně takové látky užívat by bylo jaksi proti přírodě a posláním člověka to tedy zřejmě není. Třeba je klíč ke komunikaci s těmi „jinými světy“ celou dobu v nás bez nutnosti užívat halucinogeny. Třeba nám takové schopnosti jen ještě nejsou zpřístupněny.

DMT a psilocin
 
Dimethyltryptamin (DMT) je velmi silná (avšak krátce působící) psychoaktivní látka, která se zásadně odlišuje od všech ostatních halucinogenů tím, že se přirozeně vyskytuje v lidském těle. Náš organizmus je tedy připraven na její účinky a metabolizaci. DMT je pravděpodobně produkováno v epifýze (šišince) a medicína jeho funkci dosud jednoznačně neurčila. Předpokládá se však, že se podílí na snění. Asi ne náhodou se tedy zároveň jedná o látku, při které se nejvíce dostavují unikátní vjemy cestování mysli do jiných dimenzí, kontakty s neznámými entitami atp. Jelikož je pozorován tento podstatný rozdíl oproti účinkům jiných psychoaktivních látek, a zřejmě také kvůli pravděpodobnému původu v „třetím oku“, je DMT často nazýváno jako molekula duše.

DMT je z biochemického hlediska agonistou serotoninu. Tedy, v nervových synapsích využívá receptory, do kterých obvykle vstupuje serotonin.

Orální požití má smysl pouze v případě, že je současně přidán také inhibitor monoaminooxidázy (MAOI), jinak je DMT zlikvidováno již v žaludku. V přírodě existuje zřejmě jen jedna rostlina, která kromě DMT obsahuje právě také MAOI, což z ní právem dělá rostlinu posvátnou. Jedná se o druh Banisteriopsis caapi, který je více známý jako ayahuasca, popř. jako caapi nebo yagé.

Dále je DMT obsaženo v těchto dalších tropických rostlinách:
Psychotria viridis – chacruna (někdy se přidává do ayahuascy pro zesílení účinku)
Diplopterys cabrerana – chaliponga
Mimosa tenuiflora

V Evropě (a současně také v ČR) se DMT vyskytuje v chrastici rákosovité (Phalaris arundinacea). Ta však obsahuje také některé nevhodné látky, včetně velmi toxického graminu.

Užití ayahuascy může být (kvůli obsaženému MAOI) nebezpečné v kombinaci s některými léky, jinými drogami nebo s potravinami bohatými na tyramin (zrající sýry, ořechy, cibule, avokádo, olivy, hrozinky, červené víno a obecně alkoholické nápoje).

Od DMT se z chemického hlediska jen velmi málo odlišuje další psychoaktivní látka zvaná psilocin. Jak můžeme pozorovat na obrázku níže, molekula psilocinu má oproti DMT pouze jednu hydroxylovou skupinu navíc. To odpovídá také závěrům některých experimentátorů, kteří tvrdí, že psilocin má také částečně podobné účinky jako DMT.

Psilocin je obsažený v lysohlávkách. Vyskytuje se také v dalších druzích hub, ty však oproti lysohlávkám současně obsahují jedovaté látky. Lysohlávky obsahují také psilocybin, který se pak v těle rozkládá na psilocin a na neškodnou kyselinu fosforečnou.

Na závěr pouze připojím zmínku, že mám nějaké informace o výskytu lysohlávek na Vysočině:
– na různých místech zhruba mezi Pelhřimovem a Jihlavou
– v okolí vrchů Javořice a Lísek
– v okolí rybníka Broum
– v okolí obce Kněžice

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..