Posted on Napsat komentář

Podzemní město Nushabad – zázrak starověkého inženýrství

Starověké město Nushabad v Íránu je mnohými badateli považováno za největší klenot starověkého inženýrství. Jeho stavitelům se totiž před tisíci lety nějakým způsobem podařilo prokopat se 18 metrů pod zem a vytvořit město po povrchem, tvořené širokými chodbami, komnatami a tunely, kde dokázali lidé žít dlouhou dobu.

Podzemní město Nushabad (také je označováno jako Ouyi) se nachází uprostřed pouště v Íránu, kde drsné počasí není ničím výjimečným.

Výkyvy teplot jsou v Nushabadu zcela běžné. Ve dne je zde spalující žár, zatímco v noci klesají teploty mnohdy pod bod mrazu.

 

 

Nushabad-2.jpg

Město se nachází v provincii Isfahán ve středním Íránu. Tento podzemní zázrak je známý zejména pro svůj podzemní labyrint tunelů a komnat, které turisty i výzkumníky zavedou na výlet zpět časem, do Sásánovského období.

Výzkumníci už předložili řadu teorií o tom, proč bylo město postaveno – od extrémních teplot, přes války až po vysokou koncentraci radiace nebo toxického zamoření tohoto místa v dávných dobách.

Nushabad, což v překladu znamená „město chutné, chladné vody“ bylo postaveno poté, co se zde Sásánovský král při své cestě zastavil aby se napil vody ze studně. Poté, co se napil, zjistil, že voda ve studni je velice chladná a čistá a nařídil, aby bylo kolem studny vystavěno město, které bylo pojmenováno Anoushabad. Tento název se později změnil na Nushabad.

Ale proč bylo město postaveno? Opravdu to dávní obyvatelé absolvovali jen proto, aby unikli drsnému počasí, na které museli být beztak zvyklí?

Proč se prostě nepřesunuli do jiné oblasti, když pro ně začalo být místní podnebí příliš extrémní?

Nushabad-3.jpg

Nedává moc smysl, aby starodávná kultura podstoupila takové útrapy, jako je budování podzemního města jen proto, aby unikla špatnému počasí.

Jiná teorie naznačuje, že místní obyvatelé v dávných dobách toto město vytvořili protože, že celá oblast byla velice nebezpečná. Místní obyvatelé se proto rozhodli zavrtat se raději pod zem a vytvořit síť obrovských tunelů a síní, které by jim v době potřeby poskytly úkryt.

Díky tomuto komplexu se pak mohli obyvatelé pohybovat po městě, aniž by je kdokoliv na povrchu spatřil.

Město bylo vystavěno velice pečlivě a jeho stavitelé jej velmi dobře rozvrhli a naplánovali.

Město dokonce obsahovalo prvky jako byla soustava ventilačních šachet, které umožnily přístup čerstvého vzduchu v případě, že by se obyvatelé měst rozhodli zůstat pod zemí delší dobu.

Nushabad-4.jpg

Ve městě byly také sladkovodní prameny, které nabízely čerstvou vodu a podle výzkumníků existují důkazy o tom, že se v podzemí nacházely i místnosti, kde bylo uchováváno jídlo.

Archeologové zkoumající toto starověké město našli také soustavu výdutí vytesaných do stěn chodem, které sloužily jako postele nebo lavice.

To znamená, že podzemní město Nushabad bylo extrémně pečlivě naplánováno a nabízelo svým obyvatelům vysoký stupně ochrany.

Hloubka tohoto města se pohybuje od 4 do 18 metrů pod zemí.

Do dnešního dne se však archeologové nemohou shodnout na tom, kdo a proč vlastně toto město postavil.

Nejvíce přijímaná teorie naznačuje, že stavitelé postavili toto podzemní město aby unikli válce a bojům na povrchu.

Sásánové byli posledními velkými vládci této oblasti a byli přímým protivníky Římanů.

Nushabad-1.jpg

Jejich říše zažila mnoho válek. Poslední ze Sásánů, Král králů jménem Yazgerd(632 – 651) prohrál proti islámské invazi po konfliktu, který trval celých 14 let.

V takovém případě by pak nebylo překvapením, pokud by mnoho lidí hledalo v této době úkryt pod zemí a podzemní město Nushabad bylo schopné požadovaný úkryt nabídnout.

Většina vchodů do podzemního města je extrémně malých, což znamená, invazní armády by měly velký problém dostat se do města nepozorovaně. Dá se také předpokládat, že tyto vchody byly velice pečlivě střeženy.

Nicméně pokud ponecháme stranou teorii o extrémním počasí a válkách, nabízí se nám ještě jedna, mnohem kontroverznější teorie, která naznačuje, že lidé zde hledali úkryt poté, co se oblast stala místem jaderné katastrofy.

Díky tomu, že se zdaleka nejedná o jediné podzemní město o kterém v této oblasti víme, naznačuje mnoho příznivců teorie o dávných astronautech že místní obyvatelé postavili množství podzemních měst, aby unikli jaderné válce, kterou rozpoutaly bytosti mylně považované na bohy.

Existují teorie a vědecké průzkumy naznačující, že Mohendžodaro v západním Pákistánu bylo před tisíciletími místem jaderné exploze. Tyto poznatky vedly řadu badatelů k teoriím, že na Zemi existovaly v dávných dobách civilizace disponující vyspělou technologií, které z povrchu země později zmizely a byly zapomenuty.

Mohendžodaro je toho údajně jasným důkazem – město nese stopy obrovské exploze, která svojí teplotou přesahující 1500°C roztavila budovy a jeho ruiny dodnes vykazují mnohem vyšší radioaktivitu, než okolní krajina.

To je důvodem, proč se řada badatelů domnívá, že podzemní města, která se nacházejí na celém světě, jsou výsledkem snahy dávných civilizací uniknout extrémně násilným událostem, které naši planetu před tisíciletími zasáhly.

Zdroj:

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.