Publikováno

Sedm alchymických kovů a planet náležejících ke každému dni v týdnu

z joedubs.com

Astrologové staré Mezopotámie vymysleli sedmidenní týden, inspirovaný nebeskými tělesy putujícímí po obloze. Těch bylo celkem sedm. Vedle stejně velikého nočního a denního světla, Měsíce a Slunce, tedy tvoří základ této alchymické astrologie ještě dalších pět těles.

Slovo planeta pochází z řeckého planētēs, což znamená poutník, putující. Na základě této definice byly pro naše starověké předky planetami i Slunce a Měsíc.

 

 

Seven Planets of the Week

Zleva doprava: Slunce-zlato-neděle / Měsíc-stříbro-pondělí / Mars-železo-úterý / Merkur –Rtuť-středa / Jupiter-cín-čtvrtek / Venuše-měď-pátek / Saturn-olovo-sobota

Dny, které nejsou pojmenované přímo po těchto sedmi planetách, vděčí za své jméno severským božstvům, spojovaným s daným dnem. Anglický název pro neděli, Sunday, samozřejmě pochází od Slunce, dárce života. Ze sedmi známých kovů Slunce vždy představovalo zlato, bez ohledu na místo a čas.

Monday či správněji Moonday (den Měsíce – pondělí) je ve španělštině rovněž známo jako Lunes a v latině jako dies Lunae. Měsíc byl vždy spojován se stříbrem. Slova měsíc (month) a menstruace také etymologicky vycházejí z názvu pro toto nebeské těleso, to kvůli svému 28dennímu cyklu.

Tuesday (úterý) pochází ze staroanglického Tīwesdæg – Tiw nebo Tyr byl jednoruký severský bůh soubojů. Úterý se spojuje s Martem, římským bohem války, jehož řeckým protipólem byl Ares. V angličtině je u jmen dnů od úterka do pátku původ méně očividný než v románských jazycích, v nichž jsou tyto dny přímo pojmenovány po příslušných planetách. Úterý, den Marsu, je ve španělštině martes a v latině dies Martis.

Wednesday (středa – Wōdnesdæg) náleží Wotanovi čili Odinovi, vládci říše severských bohů, pro něhož bylo charakteristické spojení s moudrostí, magií, vítězstvím a smrtí. Jak Wotan, tak Hermes Trismegistus byli spojeni s Merkurem, oba fungovali mimo jiné i jako průvodci zemřelých.

Thursday, (čtvrtek – Þūnresdæg), je pro změnu Thorův den, den severského boha bouře, síly a ochrany. I římský bůh Jupiter – krom toho, že zastával roli krále bohů – byl bohem nebe a bouří. K Jovovi také odkazují označení pro čtvrtek v různých románských jazycích: giovedi, jeudi, jueves. Švédsky se čtvrtek řekne Torsdag.

Friday (pátek, Frīgedæg) pochází ze jména Odinovy ženy. Podle některých odborníků se jmenovala Frigg a podle jiných Freya. Další zase tvrdí, že Frigg a Freya byly dvě různé bohyně. Ať se jmenovala jakkoli, nepochybné bylo její spojení s Venuší, s láskou, krásou a plodností. Venuše se odráží i ve španělském viernes a v portugalském vernes.

Saturday (sobota) pochází z anglosaského Sæturnesdæg, tedy Saturnův den; v latině je to dies Saturni. Olovo je Saturnův alchymický kov. (pozn. překl.: dokonce i v Indii se sobotě říká „šanivar“, což vychází ze jména Šaniho, védského boha přiřazeného Saturnu. V mnoha jazycích ale název pro sobotu odkazuje k židovskému šabatu; šabat = odpočinek. Ve slovanských jazycích včetně češtiny jsou mimochodem názvy dnů v týdnu mnohem prozaičtější:

Neděle den odpočinku, nedělá se
Pondělí den po neděli
Úterý druhý den po neděli, vtorij děň
Středa prostřední den týdne
Čtvrtek čtvrtý den po neděli
Pátek pátý den po neděli
Sobota židovský svátek šabat, viz zde)

 

Sedm alchymických kovů a planet náležejících ke každému dni v týdnu

Existuje sedm jasně viditelných putujících nebeských těles, která lze uspořádat do sedmiúhelníku na základě rychlosti jejich relativního pohybu vůči hvězdám v pozadí. Měsíc činí dojem nejrychlejšího pohybu; po něm následuje Merkur, Venuše, Slunce, Mars, Jupiter a Saturn. Planety byly přiděleny dnům, což je dosud v mnoha jazycích zřejmé, a pořádek dnů byl určen níže zobrazeným heptagramem (sedmicípou hvězdou). – John Martineau: Malá kniha velkých náhod

 

  • Zeleně jsou vyznačeny dny týdne. Začněte Sluncem, pohybujte se po zelené čáře ve směru určeném šipkami a získáte pořadí dnů týdne.
  • Červeně jsou vyznačena nebeská tělesa, seřazená podle relativní rychlosti vůči pevně umístěným hvězdám. Začněte Měsícem a jděte po červených šipkách.
  • Sedm kovů náležejících k planetám je seřazeno podle atomového čísla. Začněte železem (Mars) s atomovým číslem 26 a pohybujte se po modrých šipkách.
  • Elektrický potenciál každého kovu určuje žlutá přerušovaná čára: čím rychleji se planeta pohybuje po obloze, tím lépe její kov vede elektřinu. Začněte olovem (lead) a jděte po žlutých šipkách.
  • Není úžasné, jak všechny tyto „okruhy“ dokonale zapadají do sebe?

„Vidíme tedy, jak se pohyb planet metamorfuje ve vlastnosti pozemských kovů.“ – Rudolf Hauschka, antroposof a vynálezce, jenž žil ve 20. století.

„Orbitální pohyb dané planety koreluje s vodivostí odpovídajícího kovu, jenž k této planetě přísluší… čím pomaleji se planeta pohybuje, tím méně vede příslušný kov elektřinu!“ -Dr Frank McGillion

„Učil se chemii, té hvězdné vědě.“ Moffatův životopis sira Philipa Sydneyho

„Od dávnověku do poloviny osmnáctého století byl počet známých a uznávaných kovů sedm. Byly to: olovo, cín, železo, zlato, měď, rtuť a stříbro. …Víra ve spojitost těchto sedmi kovů se ‚sedmi planetami‘ zasahuje hluboko do prehistorie: nebyl žádný věk, v němž by zlato nebylo bývalo spojováno se Sluncem a stříbro s Měsícem. Tato spojení určovala totožnost kovů. Železo, vždy používané na nástroje války, bylo spojováno s Marsem, měkká, ohebná měď se spojovala s Venuší a chameleon mezi kovy, rtuť (mercurium), měl totéž jméno jako jeho planeta. Kolem počátku 18. století pak smetla tyto staré kosmické představy vznikající chemie. Charakter kovů se už nevysvětloval na základě jejich kosmického původu, ale na základě jejich skryté atomární struktury. Začaly být objevovány nové kovy a starý pohled vypadal náhle jako omezený.  Nick Kollerstrom

Muži jsou z Marsu a ženy z Venuše

Oba standardní symboly pro mužské ♂ a ženské ♀ pohlaví jsou odvozeny od astrologických symbolů planety Mars a Venuše, které představují železo a měď (v tomto pořadí). Tyto dva symboly, planety, dny a kovy se nacházejí na výše vyobrazeném pětiúhelníku (v předchozím dílu) přímo proti sobě, v přesném protikladu. Žena a muž. Venuše a Mars, pátek a úterý. Měď a železo. Jejich norské a germánské ekvivalenty, Freya a Tiw, jsou samozřejmě rovněž žena a muž.

Ženy jsou z Venuše proto, že Venuše je spojena s mědí. Ženy mají v krevním séru asi o 20% vyšší obsah mědi než muži. Muži mají v krvi asi o 33% více železa než ženy. K Marsu samozřejmě patří železo, ten hrubý a neotesaný kov, a jak praví známý axiom, právě odtud pocházejí muži.

Hluboký význam této skutečnosti moderní medicína zcela ignoruje. Železo a měď mají přesně tu souvislost s pohlavími, jak lze očekávat na základě symboliky jejich planet. Hladina mědi v lidské krvi je kriticky důležitá; činí asi miliontinu hmotnosti jedince a za normálních okolností se nijak zvlášť nemění.

Hladina mědi v krevním séru ženy kolísá v souladu s jejím menstruačním cyklem a největší úrovně dosahuje asi týden předtím, než se dostaví měsíčky. To proto, že se u žen měď nachází hlavně ve formě bílkoviny ceruloplasminu, jehož metabolismus úzce souvisí s ženským pohlavním hormonem estrogenem. Hormonální antikoncepce funguje tak, že napodobuje podmínky, které v organismu vládnou v těhotenství – hladina estrogenu je vysoká a to má drastický vliv na obsah mědi v krevním séru. Během těhotenství se u nastávající matky hladina mědi v krvi vyšplhá na téměř dvojnásobek normálního stavu: na 1,9 miliontiny. Zároveň s postupujícím těhotenstvím roste i obsah železa v krvi plodu, takže mezi matkou a dítětem vzniká polarita mědi a železa. Nespavost, deprese a náhlé výkyvy nálad ke konci těhotenství se dávají do souvislosti se zvýšenou hladinou mědi. Žena, která užívá hormonální antikoncepci, si blokuje normální měsíční rytmus mědi. Místo toho jí má neustále mnoho – tolik, že to odpovídá devátému měsíci těhotenství. Důkazy nasvědčují tomu, že měď má dynamickou roli v reprodukčním procesu, a nikoli že je kolísání její hladiny jen vedlejším účinkem zvýšeného množství estrogenu.

Na počátku 70. let se zjistilo, že nitroděložní tělíska obsahující měď jsou mnohem účinnější než předchozí modely „dan“. Tělísko typu „copper-7“ se stalo zdaleka nejoblíbenějším produktem, prodávaným po celém světě a užívaným hlavně ženami, které už porodily aspoň jedno dítě. Navzdory intenzivnímu výzkumu však nikdo netušil, pomocí jakého mechanismu zabraňuje měď početí. Později se zjistilo, že ionty mědi aktivně působí na děložní sliznici a brání tomu, aby se na ní usadilo oplodněné vajíčko. Jejich modus operandi tedy nijak nesouvisí se zvýšenou hladinou mědi při užívání hormonální antikoncepce. Jediným společným znakem obou situací je pozoruhodný projev vlastností Venuše, kterým se zde měď vyznačuje.

Teď, když jsme si srovnali měď a železo v krvi, pojďme si je porovnat po jiných stránkách – jelikož planety, k nimž přísluší, jsou k nám nejblíže, jedna uvnitř oběžné dráhy Země a druhá vně. Čistá měď má rudavo růžovou barvu a hřejivý, blahodárný lesk, který kontrastuje se studenými odlesky oceli. Z věci vyrobené ze železa může mít člověk pocit síly a užitečnosti, zatímco první dojem při spatření něčeho z mědi bude spíše estetický. Ať se jedná o měděnou mísu, trumpetu nebo kupoli věže potaženou oxidovaným měděným plechem, zasáhne nás jako první spíše vizuální vjem než užitečnost kovu. Měď je tak měkký a ohebný materiál, že je nutné slévat ho s jinými kovy, aby vznikla mosaz nebo bronz, a pak teprve ho lze použít k strukturálním účelům.

Nick Kollerstrom

Ten, kdo ví, co je železo, zná charakteristické rysy Marsu.
Ten, kdo zná Mars, zná vlastnosti železa.  
-Paracelsus

 Seven Alchemical Elements Planets Metals and Days

 (Sedm nebeských těles: začněte u Měsíce a sledujte šipky, abyste dostali „chaldejský řád“ sfér / Sedm dnů v týdnu / Sedm kovů dávnověku – po směru hodinových ručiček zlato, železo, cín, olovo, stříbro, rtuť, měď; začněte železem a pohybem po šipkách se budete dostávat k prvkům se stále vyšším atomovým číslem / Pět poutníků: začněte Merkurem a pohybujte se po šipkách po obvodu pětiúhelníku, vzdálenost od Slunce poroste.)

Výše uvedená ilustrace pochází ze souhrnné knihy Kvadrivium JohnaMartineaua, jejíž součástí je i Malá kniha velkých náhod ve sluneční soustavě.

Slunovraty v Raku a v Kozorohu, ty dvě nebeské brány, jsou dvěma pilíři Herkulovými, za něž Slunce nikdy neputovalo; a dosud se objevují v našich lóžích jako ty dva mocné sloupy, Jachin a Boaz, a také jako dvě rovnoběžné čáry, jež vytvářejí dvojitý kruh s bodem uprostřed, emblém Slunce mezi dvěma obratníky: Raka a Kozoroha. -Albert Pike

seven days week planets

Boaz and Jachin 911 Days of Week

(zleva doprava: čtvrtek, Jupiter, duch / pátek, Venuše, žena / Sobota, Saturn, zaměstnání / pondělí, Měsíc, domov / úterý, Mars, muž / středa, rtuť, mysl)

Boaz and Jachin byly dva měděné, mosazné či bronzové sloupy, které stály po stranách Šalamounova chrámu. Představovaly prý Slunce a Měsíc, ale existuje i zednářský výklad. Albert Pike poukazoval na to, že symbolizují Raka a Kozoroha, jimž vládne Měsíc a Saturn (v tomto pořadí). Protože jsou umístěny na severu a na jihu (podobně jako Dvojčata v New Yorku), Slunce mezi nimi prochází od východu k západu.

Takže to máme za sebou Boaz (sobota, Saturnův den), Slunce (neděle, den Slunce) a Jachin (pondělí, den Měsíce). Vpravo od Měsíce je Mars (úterý, Tiwův den) a Merkur (středa, Wotanův den). Nalevo od Saturna je Venuše (pátek, Freyin den) a nakonec Jupiter (čtvrtek, Thorův den).

 

Seven Planets 911

Jestliže je Boaz Saturn a Jachin Měsíc, Slunce prochází mezi nimi a dává nám správné pořadí dnů v týdnu.

Planetární kovy v hermetických spisech

Rebis (z latinského res bina, což znamená duální nebo podvojná hmota) je konečným produktem alchymického Opus magnum, neboli velkého díla. Tato ilustrace byla objevena ve spisu Theoria philosophiae hermetica, který v roce 1617 napsal Heinrich Nollius. Znázorňuje Slunce a Měsíc a spolu s nimi i dalších pět nebeských poutníků.

Poté, co člověk projde fázemi putrefakce a purifikace, při nichž se protikladné vlastnosti oddělí, dojde k opětovnému spojení těchto vlastností v čemsi, co bývá někdy popisováno jako božský hermafrodit, harmonizace ducha a těla, bytost jak mužských, tak ženských kvalit, jak ukazuje ženská i mužská hlava nasedající na jediné tělo. Slunce a Měsíc odpovídají mužské a ženské polovině stejně jako rudý král a bílá královna. Drak v alchymii představuje prvotní hmotu, stejně jako třetí alchymický prvek síru. Okřídlený drak naznačuje nanebevzetí, smísení tělesna s duchovnem. Oheň je běžný symbol transformace. (Wikipedia)

VITRIOL, 1614

Stolzius von Stolzenburg, Theatrum Chymicum, 1614

„Vitriol“ Stolzia ze Stolzenburgu, Theatrum Chymicum, 1614

Tato alchymická mandala se používá jako výuková pomůcka velmi podobným způsobem, jako Tibeťané používali jantry. Meditací na tento obraz zasvěcenec ve své mysli vytváří recept na „vitriol“, kde hrají roli symbolické síly čísel jedna až sedm a mnoho astrologických a mytologických symbolů. V samém středu obrazu je tvář alchymisty. To ho umisťuje do bodu jednoty, na místo, kde věci povstávají a vracejí se do jeho vědomí. Jedna je symbol identity.

Z jedné povstává archetypální pár královských protikladů: sluneční král mužského vědomí a lunární královna ženského vědomí. Každého z nich lze vidět na opačné straně diagramu. Král sedí na hřbetu lva, královna je usazena na velrybě či snad delfínovi. Živly země a vody odráží kopec, na němž se nachází lev, a oceán, z nějž se vynořuje obří ryba. Velký obrácený trojúhelník za hlavním kruhem svými vrcholy odkazuje ke sférám těla, duše a ducha. Tělo je úplně dole, symbolizováno zemskou kostkou obklopenou pěti hvězdami. Duše je umístěna vlevo nahoře a provází ji vyobrazení Slunce, duch je v pravém horním rohu spolu s vyobrazením Měsíce.

Živly země a vody, které obsadily spodní rohy diagramu, doplňuje salamandr, elementální stvoření ohně v levém horním rohu, a pták, symbolizující vzduch, v pravém horním rohu. Máme tu tudíž znázorněny všechny čtyři živly. V alchymistově těle je jich ale vyobrazeno pět. Levou nohou stojí ve vodě, pravou na zemi, v levé ruce drží ptačí pero (odkazující ke vzduchu) a v pravé pochodeň (oheň). Nakonec nad jeho hlavou, v diagramu úplně nahoře, vidíme pár rozevřených křídel. Ta představují nejvyššího ducha, kvintesenci. V kombinaci dvou trojúhelníků nalézáme číslo šest. Jeden je nakreslen přímo přes jeho tvář, o druhém, velkém, jsme se již zmínili. Vnitřní trojúhelník představuje sůl, která souvisí se zemskou kostkou. Síra má vztah ke slunečním silám a rtuť v tomto případě souvisí s lunárním duchem. –Alchemicalpsychology

Sedm Ptolemaiových rovin

seven-planets-of-Ptotelemy

Planisphaerium Ptolemaicum, Sive Machina Orbium Mundi Et Hypothesi Ptolemaica In Plano Disposita / Cellarius, Andreas, 17th c

 

Další poznámky k sedmičce:

  • Sedmička byla podle Pythagora „vozidlem“ života. Číslo sedm pro něj znamenalo jednotu ducha a hmoty – jednotu tří (trojná podstata ducha) a čtyř (čtyři živly hmoty: země, vzduch, oheň a voda)
  • 7! (faktoriál sedmi) je 1x2x3x4x5x6x7, což se rovná 5040, Platónovu oblíbenému číslu.
  • Sedmička byla Pythagorejci považována za střed desítky: 1x2x3x4x5x6x7 = 7x8x9x10
  • Sedm not stupnice
  • Sedm systémů symboliky – symbolika čísel, geometrických tvarů, písmen, slov, magie, alchymie a astrologie.
  • Sedm barev a sedm paprsků – červená, oranžová, žlutá, zelená, modrá, purpurová, fialová
  • Sedm osobnostních typů – sluneční, měsíční, marsovský, merkurovský, jupiterský (jovial = žoviální), venušský, saturnovský
  • Sedm archandělů – Michael, Gabriel, Rafael, Uriel, Chamuel, Jofiel a Zadkiel.
  • Sedm kovů – olovo, cín, železo, měď, rtuť, stříbro, zlato.
  • Sedm čaker – muladhára, svadhistana, manipura, anaháta, višuddhi, adžna, sahasrána
  • Sedm fází alchymie – kalcinace (pálení), dissoluce (rozpouštění), separace (oddělení), konjunkce (sblížení), fermentace (kvašení), destilace, koagulace
  • Sedm hermetických principů – mentalismu, souladu, vibrace, polarity, rytmu, příčiny a následku, plození
  • Sedm sfér
  • Sedm kořenových ras
  • Sedm dnů stvoření
  • Sedm Buddhových kroků po jeho zrození
  • Sedmero nebes a sedmero zemí v islámské tradici
  • Sedm světů v hinduistickém vesmíru
  • Sedm pečetí v Knize zjevení
  • Sedm křesťanských ctností – víra, naděje, milosrdenství, statečnost, spravedlnost, prozíravost, zdrženlivost
  • Sedm neřestí v křesťanství – pýcha, závist, zloba, lenost, chamtivost, obžerství, chtíč.
  • Sedm fází mužského života – nemluvně, školák, milenec, voják, soudce, senior, vetchý stařec
  • Sedm věd – gramatika, rétorika, logika, aritmetika, hudba, geometrie, astronomie. První tři náleží do trivia, ostatní čtyři do kvadrivia
  • Sedm divů světa – egyptské pyramidy, visuté zahrady Semiramidiny, Diova socha v Olympii, Artemidin chrám v Efesu, mauzoleum v Halikarnassu, Rhódský kolos, maják na ostrově Faru
  • Sedm velkých moří – arktické, antarktické, severní a jižní Pacifik, severní a jižní Atlantický oceán a Indický oceán
  • Sedm kontinentů – Severní Amerika, Jižní Amerika, Afrika, Evropa, Asie, Austrálie a Antarktida.
  • Sedm sester („kuřátka“) v hvězdokupě Plejády
  • Sedm částí embrya – vnitřní vak (amnion), choriové klky, mícha, srdce, mozek, pupeční šňůra, žloutkový váček
  • Sedm částí lidského těla – hlava, hruď, břicho, dvě paže, dvě nohy
  • Sedm žláz s vnitřní sekrecí – šišinka, epifýza, štítná žláza, brzlík, nadledviny, lyden a pohlavní žlázy
  • Sedm oblastí mozku – velký mozek, mozeček, Varolův most, prodloužená mícha, corpus callosum, mícha, mozkové pleny
  • Sedm částí vnitřního ucha – zadní kanálek, přední kanálek, boční kanálek, vejčitý váček, vestibulum, kulovitý váček, hlemýžď
  • Sedm částí oka – rohovka, komorová voda, čočka, sklivec, sítnice, bělima, duhovka.
  • Sedm srdečních dutin – pravá a levá komora, pravá a levá síň, trojcípá chlopeň, dvojcípá chlopeň, mezikomorová přepážka
  • Sedm soustav lidského organismu – svalová, kosterní, nervová, trávicí, dýchací, vylučovací, oběhová.
  • Sedm tělesných funkcí – dýchání, oběh tělních tekutin, vstřebávání, vylučování, vnímání, reagování, rozmnožování
  • Sedm řad periodické soustavy prvků

 

Zdroj

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *